Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 53

एवं यत्नात्साध्यमानं स्वकं गार्हस्थ्यमुत्तमम् । गुणाय महते भूयादगुणायाप्यसाधितम्

evaṃ yatnātsādhyamānaṃ svakaṃ gārhasthyamuttamam | guṇāya mahate bhūyādaguṇāyāpyasādhitam

So wird das eigene vortreffliche Hausleben, wenn es mit Mühe sorgsam gepflegt wird, zu einer großen Quelle der Tugend; bleibt es jedoch ungepflegt, wird es ebenso zur Quelle des Lasters.

evamthus
evam:
Avyaya (Adverbial/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootevam (अव्यय)
Formअव्यय (प्रकारे)
yatnātfrom (due to) effort
yatnāt:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootyatna (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; हेतौ/निमित्ते (from/through effort)
sādhyamānambeing pursued/accomplished
sādhyamānam:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsādh (साध् धातु) + śānac (शानच्)
Formकृदन्त (शानच्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘being accomplished’
svakamone’s own
svakam:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsvaka (प्रातिपदिक; स्व)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘स्वकम्’ = one’s own
gārhasthyamhouseholder life
gārhasthyam:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootgārhasthya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
uttamamexcellent
uttamam:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootuttama (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विधेय-विशेषणम्
guṇāyafor virtue
guṇāya:
Sampradana (Purpose/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootguṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; प्रयोजनार्थे
mahatefor great (good)
mahate:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootmahat (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; ‘महते’ = for great (benefit)
bhūyātmay become; may lead to
bhūyāt:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootbhū (भू धातु)
Formविधिलिङ्, प्रथमपुरुष, एकवचन
aguṇāyafor vice
aguṇāya:
Sampradana (Purpose/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootaguṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
apieven
api:
Avyaya (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootapi (अव्यय)
Formअव्यय (अपि)
asādhitamif not accomplished (it leads to harm)
asādhitam:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Roota- (नञ्) + sādh (साध् धातु) + kta (क्त)
Formकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘असाधितम्’ = not accomplished

Lomaharṣaṇa (Sūta) (deduced: Māheśvarakhaṇḍa narration to sages)

Scene: A well-ordered household shrine with Śiva-liṅga or family deity, the couple performing evening lamp offering; contrasted subtly with a neglected corner showing disorder, emphasizing ‘sādhita’ vs ‘asādhita’.

FAQs

Gṛhastha life is not automatically pure or impure; it becomes elevating through conscious discipline.

No sacred geography appears in this verse; it is a general dharma instruction.

No specific ritual; it prescribes sustained effort (yatna) in dharmic living.