Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 12

काशीद्विजाशीर्भिरहो यदाप्ता कस्तां मुमुक्षुर्यदिवामुमुक्षुः । ग्रासं करस्थं स विसृज्य हृद्यं स्वकूर्परं लेढि विमूढचेताः

kāśīdvijāśīrbhiraho yadāptā kastāṃ mumukṣuryadivāmumukṣuḥ | grāsaṃ karasthaṃ sa visṛjya hṛdyaṃ svakūrparaṃ leḍhi vimūḍhacetāḥ

Ach! Wer Kāśī erlangt hat — gewonnen durch die Segenssprüche der Brāhmaṇen von Kāśī —, wer würde sie, ob nach Mokṣa verlangend oder nicht, verlassen? Nur ein verblendeter Geist ließe den süßen Bissen, der schon in der Hand ist, fallen und leckte am eigenen Ellbogen.

काशीKāśī
काशी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकाशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
द्विजby the twice-born (Brahmins)
द्विज:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन (समासपूर्वपद-भूत; ‘द्विजाशीर्भिः’ इत्यत्र)
आशीर्भिःby blessings
आशीर्भिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootआशीस्/आशिस् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
अहोalas!/oh!
अहो:
Bhava (Exclamation/उद्गार)
TypeIndeclinable
Rootअहो (अव्यय)
Formअव्यय; विस्मय/उद्गार (interjection)
यत्which/that (fact)
यत्:
Sambandha (Relational/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative)
आप्ताobtained, attained
आप्ता:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआप् (धातु) → आप्त (कृदन्त)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; ‘प्राप्ता’ अर्थे
कःwho?
कः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
ताम्that (Kāśī)
ताम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
मुमुक्षुःone desiring liberation
मुमुक्षुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुच् (धातु) → मुमुक्षु (कृदन्त)
Formइच्छार्थक-प्रत्यय (उणादि/कृदन्त), पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
यदिif
यदि:
Sambandha (Condition/शर्त)
TypeIndeclinable
Rootयदि (अव्यय)
Formअव्यय; शर्तवाचक (conditional conjunction)
वाor
वा:
Samuccaya/Vikalpa (Alternative/विकल्प)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formअव्यय; विकल्पार्थक (disjunctive particle)
अमुमुक्षुःone not desiring liberation
अमुमुक्षुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअ- + मुमुक्षु (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formनिषेधपूर्वक-प्रातिपदिक, पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
ग्रासम्a morsel (of food)
ग्रासम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootग्रास (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
करस्थम्in the hand
करस्थम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकर-स्थ (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (सप्तमी: करे स्थितम्), पुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषणम् (ग्रासस्य)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
विसृज्यhaving abandoned
विसृज्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootवि-सृज् (धातु) → विसृज्य (क्त्वा-प्रत्यय)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययवत्
हृद्यम्pleasant, dear
हृद्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootहृद्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषणम् (स्वकूर्परस्य)
स्वकूर्परम्his own elbow
स्वकूर्परम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्व + कूर्पर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी: स्वस्य कूर्परः), नपुंसकलिङ्ग/पुल्लिङ्ग (प्रयोगे नपुंसकं), द्वितीया (2nd), एकवचन
लेढिlicks
लेढि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootलिह् (धातु)
Formलट्-लकार, परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
विमूढचेताःone whose mind is deluded
विमूढचेताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि-मूढ + चेतस् (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (यस्य चेतः विमूढम् सः), पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषणम् (सः)

Skanda (deduced; Kāśīkhaṇḍa frame commonly Skanda → Agastya)

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Scene: A didactic scene: a wise speaker extols Kāśī while illustrating the proverb—one hand holds a sweet morsel; the other person absurdly tries to lick their elbow, showing delusion.

K
Kāśī
D
Dvija (Brahmins of Kāśī)
M
Mokṣa

FAQs

To abandon a rare, merit-bestowing opportunity like residence in Kāśī is spiritual folly—like rejecting what is already attainable.

Kāśī (Vārāṇasī), revered as a liberation-giving sacred city.

None directly; the verse emphasizes the value of attaining Kāśī through puṇya and saintly blessings.