Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 10

कुरंगशावैर्गणशो भ्रमद्भिः परिवारितम् । निनादभीषणास्यैश्च वनजैः परिरक्षितम्

kuraṃgaśāvairgaṇaśo bhramadbhiḥ parivāritam | ninādabhīṣaṇāsyaiśca vanajaiḥ parirakṣitam

Es war umringt von Herden umherschweifender junger Hirsche und ringsum bewacht von Waldwesen, deren Rufe schrecklich und deren Antlitz furchterregend war.

कुरङ्गशावैःby the fawns of deer
कुरङ्गशावैः:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootकुरङ्ग-शाव (प्रातिपदिक; कुरङ्गः + शावः)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (कुरङ्गस्य शावाः)
गणशःin groups
गणशः:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootगणशस् (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; प्रकार/परिमाणवाचक क्रियाविशेषण (adverb: in groups)
भ्रमद्भिःby (those) roaming
भ्रमद्भिः:
करण (Instrument)
TypeAdjective
Rootभ्रम् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ), पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; विशेषणम् (those who are roaming)
परिवारितम्surrounded
परिवारितम्:
कर्म (Object; described entity)
TypeAdjective
Rootपरि-√वृ (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मणि प्रयोगे विशेषणम् (surrounded)
निनादभीषणास्यैःby those with mouths terrifying in roar
निनादभीषणास्यैः:
करण (Instrument)
TypeAdjective
Rootनिनाद-भीषण-आस्य (प्रातिपदिक; निनादः + भीषणः + आस्यम्)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; कर्मधारयः (निनादेन भीषणम् आस्यम् येषाम्)
and
:
समुच्चय (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक (conjunction)
वनजैःby forest-born (creatures)
वनजैः:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootवनज (प्रातिपदिक; वन + ज)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; तत्पुरुषः (वने जाताः)
परिरक्षितम्protected/guarded
परिरक्षितम्:
कर्म (Object; described entity)
TypeAdjective
Rootपरि-√रक्ष् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मणि विशेषणम् (well-guarded)

Narrator (Purāṇic voice; likely Sūta/Lomaharṣaṇa)

Tirtha: Dharmāraṇya (as a sacred forest precinct)

Type: kshetra

Scene: A dense sacred forest ringed by skittish fawns and vigilant wild creatures; their cries echo as if warning intruders, while the center remains unseen—hinting at a hidden divine presence.

FAQs

Holy spaces attract and order even the wild; nature itself becomes a guardian around sanctity.

Dharmāraṇya (the sacred forest setting) is the implied site being celebrated.

None; it is contextual description.