Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 38

यस्तु पापेन संमूढः सुखं सुप्तं प्रबोधयेत् । जायते तस्य पापस्य ब्रह्महत्याफलं महत्

yastu pāpena saṃmūḍhaḥ sukhaṃ suptaṃ prabodhayet | jāyate tasya pāpasya brahmahatyāphalaṃ mahat

Wer jedoch, vom Sündentrug verblendet, einen Menschen weckt, der friedlich schläft—groß ist die Frucht dieser Verfehlung, gleich der Frucht der Brahmahatyā, der Tötung eines Brahmanen.

यःwho
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सम्बन्धबोधक-सर्वनाम (relative pronoun)
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (particle); विरोध/विशेषार्थक
पापेनby sin
पापेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
संमूढःdeluded
संमूढः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम् + मुह् (धातु) → संमूढ (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण
सुखम्comfort/pleasure
सुखम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; कर्मपद
सुप्तम्sleeping
सुप्तम्:
Karma (Object qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootस्वप् (धातु) → सुप्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; सुखम् इति विशेष्यस्य विशेषण
प्रबोधयेत्should awaken
प्रबोधयेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + बुध् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
जायतेarises/is produced
जायते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootजन् (धातु)
Formलट् (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
तस्यof him/of that
तस्य:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; सम्बन्ध
पापस्यof the sin
पापस्य:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
ब्रह्महत्याफलम्the fruit of brahma-slaying (brahmahatyā)
ब्रह्महत्याफलम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootब्रह्महत्या + फल (प्रातिपदिक); घटक: ब्रह्महत्या (स्त्री) + फल (नपुं)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (ब्रह्महत्यायाः फलम्)
महत्great
महत्:
Karta (Subject qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ब्रह्महत्याफलम् इति विशेष्यस्य विशेषण

Narrator (a devotee/traveler) to a King (rājan)

Tirtha: Revā (Narmadā) tīrtha-cycle

Type: river

Listener: An inquiring sage/assembly typical of Purāṇic narration (not specified in verse)

Scene: Night or early dawn at a riverside āśrama: a peaceful sleeper on a mat; a morally conflicted figure hesitates, the air heavy with dharma; subtle aura of sin as a shadow.

B
Brahmahatyā (sin of killing a brāhmaṇa)

FAQs

Unnecessary disturbance of another’s peace is treated as grave adharma; self-control is a core Purāṇic virtue.

The verse functions as dharma-instruction within the Revā Khaṇḍa narrative; it does not specify a particular tīrtha.

None; it is a prohibition/warning (niṣedha) framed as a dharma consequence.