Previous Verse
Next Verse

Shloka 9

अग्निपरीक्षासाक्ष्यं

Agni’s Testimony and Sītā’s Revalidation

प्रलोभ्यमानाविविधंभर्त्स्यमाना च मैथिली ।नाचिन्तयततद्रक्षस्त्वद्गतेनान्तरात्मना ।।।।

pralobhyamānā vividhaṁ bhartsya mānā ca maithilī |

nācin tayat tad rakṣas tvadgatena antarātmanā ||

Obwohl man Maithilī auf vielfältige Weise zu locken und auch zu bedrohen suchte, gab sie — im Innersten auf dich gerichtet — jenem rākṣasa ihren Sinn nicht im Geringsten hin.

प्रलोभ्यमानाbeing tempted
प्रलोभ्यमाना:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र+लुभ् (धातु)
Formकृदन्तः (शानच्/मान-प्रत्यय; present passive participle), स्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; 'being tempted'
विविधम्in various ways
विविधम्:
Karma (कर्म; implied object)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; प्रलोभनम् (understood) इति विशेषणम्
भर्त्स्यमानाbeing threatened
भर्त्स्यमाना:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootभर्त्स् (धातु)
Formकृदन्तः (शानच्/मान-प्रत्यय; present passive participle), स्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; 'being threatened/rebuked'
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम्
मैथिलीMaithili (Sita)
मैथिली:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमैथिली (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
not
:
Pratiṣedha (प्रतिषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्ययम्
अचिन्तयत्thought of/considered
अचिन्तयत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootचिन्त् (धातु)
Formलङ् (Imperfect/past), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्
तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; 'that' (object)
रक्षःthe rakshasa
रक्षः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootरक्षस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative), एकवचनम्; 'rakshasa' as object of thought
त्वद्गतेनwith (her mind) fixed on you
त्वद्गतेन:
Karaṇa (करण)
TypeAdjective
Rootत्वत्-गत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषः: त्वत्+गतेन = fixed on you
अन्तरात्मनाby her inner self/heart
अन्तरात्मना:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootअन्तरात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषः: अन्तर+आत्मन् (inner self)

Then the fire god who is a witness in the world, spoke to Rama," Here is your wife Vaidehi and she does not know any sin."

M
Maithili (Sita)
R
Rama
R
Rakshasa (Ravana)

FAQs

Dharma is self-mastery: righteousness persists when one refuses to consent inwardly even under pressure, fear, and inducement.

Agni summarizes Sītā’s resistance to coercion—Rāvaṇa’s offers and threats—during her captivity.

Steadfast fidelity and inner resolve (antarātmanā tvadgata), resisting both allure and intimidation.