Previous Verse
Next Verse

Shloka 4

अङ्गद

प्रत्यागमनम् — Angada’s Return and the Confirmation of Sītā’s Discovery

स यथैवाऽगतः पूर्वं तथैव त्वरितं गतः।निपत्य गगनाद्भूमौतद्वनं प्रविवेश ह।।5.64.3।।स प्रविष्टो मधुवनं ददर्श हरियूथपान्।विमदानुत्थितान्सर्वान् मेहमानान्मधूदकम्।।5.64.4।।

sa praviṣṭo madhuvanaṃ dadarśa hari-yūthapān |

vimadān utthitān sarvān mehamānān madhūdakam ||

Als er in Madhuvana eintrat, sah er alle Anführer der Affenscharen: von der Trunkenheit befreit standen sie auf, während sie, vom Trank genesen, honigwässrige Flüssigkeit ausschieden.

सःhe
सः:
कर्ता (कर्तृकारक)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
प्रविष्टःhaving entered
प्रविष्टः:
विशेषण (कर्ता-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootप्र + विश् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; past participle
मधुवनम्the honey-grove (Madhuvana)
मधुवनम्:
कर्म (कर्मकारक)
TypeNoun
Rootमधु + वन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (मधोः वनम्)
ददर्शsaw
ददर्श:
क्रिया (आख्यात)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; perfect 3rd sg
हरियूथपान्leaders of monkey-troops
हरियूथपान्:
कर्म (कर्मकारक)
TypeNoun
Rootहरि + यूथप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (हरीणां यूथपाः)
विमदान्free from intoxication
विमदान्:
विशेषण (कर्म-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootवि + मद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; adjective qualifying हरियूथपान्
उत्थितान्risen/standing up
उत्थितान्:
विशेषण (कर्म-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootउत् + स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; adjective qualifying हरियूथपान्
सर्वान्all
सर्वान्:
विशेषण (कर्म-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; adjective
मेहमानान्urinating
मेहमानान्:
विशेषण (कर्म-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootमिह्/मेह् (धातु) + शानच् (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले कृदन्त (शानच्), पुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; present participle
मधूदकम्honey and water (honey-water)
मधूदकम्:
कर्म (कर्मकारक)
TypeNoun
Rootमधु + उदक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; इतरेतर-द्वन्द्व (मधु च उदकं च) समाहारार्थे एकवचन

Rama, the slayer of heroic enemies was extremely delighted and glanced at Hanuman with unbounded affection.ityārṣē śrīmadrāmāyaṇē vālmīkīya ādikāvē sundarakāṇḍē catuḥṣaṣṭitamassargaḥ৷৷Thus ends the sixtyfourth sarga of Sundarakanda of the holy Ramayana, the first epic composed by sage Valmiki.

M
Madhuvana
V
Vānara troop-leaders (hari-yūthapāḥ)

FAQs

Dharma includes self-control and restoration of order after excess; the scene points to returning from indulgence to readiness and responsibility.

In the Madhuvana context, the observer enters and sees the vānaras recovering from intoxication and regaining composure.

Sobriety and preparedness—moving from disorder back to disciplined action.