Previous Verse
Next Verse

Shloka 28

अङ्गद

प्रत्यागमनम् — Angada’s Return and the Confirmation of Sītā’s Discovery

पितृपैतामहं चैतत्पूर्वकैरभिरक्षितम्।न मे मधुवनं हन्यादहृष्टः प्लवगेश्वरः।।।।कौसल्यासुप्रजा राम समाश्वसिहि सुव्रत।

pitṛ-paitāmahaṃ caitat pūrvakair abhirakṣitam |

na me madhuvanaṃ hanyād ahṛṣṭaḥ plavageśvaraḥ ||

kausalyā-supraja rāma samāśvasihi suvrata |

Dieses Madhuvana ist ein Erbe, seit der Zeit meines Vaters und Großvaters bewacht und von den Ältesten geschützt. Wäre der Herr der Affen, Aṅgada, nicht voller Freude gewesen, hätte er mein Madhuvana nicht beschädigt. O Rāma, edler Sohn der Kausalyā, standhaft im heiligen Gelübde—sei getrost und beruhigt.

पितृपैतामहम्ancestral (of father and grandfather)
पितृपैतामहम्:
कर्म (as qualifier of object)
TypeAdjective
Rootपितृ+पैतामह (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्व-समास (पितृ च पैतामहं च); नपुंसकलिङ्ग; द्वितीया विभक्ति, एकवचन; विशेषण (एतत्)
and
:
सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
एतत्this
एतत्:
कर्म
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; नपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया विभक्ति, एकवचन (here: object)
पूर्वकैःby the ancestors
पूर्वकैः:
कर्ता (agent in passive)
TypeNoun
Rootपूर्वक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया विभक्ति, बहुवचन
अभिरक्षितम्protected
अभिरक्षितम्:
कर्म (as predicate/qualifier)
TypeVerb
Rootअभि+रक्ष् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त; नपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया विभक्ति, एकवचन; (एतत्) विशेषण
not
:
सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध
मेmy
मे:
सम्बन्ध (genitive: my)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; षष्ठी विभक्ति, एकवचन
मधुवनम्Madhuvana (honey-grove)
मधुवनम्:
कर्म
TypeNoun
Rootमधुवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया विभक्ति, एकवचन
हन्यात्would destroy
हन्यात्:
क्रिया
TypeVerb
Rootहन् (धातु)
Formविधिलिङ्-लकार (optative); प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
अहृष्टःnot delighted
अहृष्टः:
कर्ता (as adjectival)
TypeAdjective
Rootहृष् (धातु)
Formनञ्-पूर्वक क्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (a-hṛṣṭa); पुंलिङ्ग; प्रथमा विभक्ति, एकवचन; विशेषण (प्लवगेश्वरः)
प्लवगेश्वरःlord of the monkeys
प्लवगेश्वरः:
कर्ता
TypeNoun
Rootप्लवग+ईश्वर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (प्लवगानाम् ईश्वरः); पुंलिङ्ग; प्रथमा विभक्ति, एकवचन
कौसल्यासुप्रजाःO good son of Kausalya
कौसल्यासुप्रजाः:
सम्बोधन (address)
TypeNoun
Rootकौसल्या+सुप्रज (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (कौसल्यायाः सुप्रजाः = good son of Kausalya); पुंलिङ्ग; सम्बोधन विभक्ति (vocative), एकवचन
रामO Rama
राम:
सम्बोधन
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सम्बोधन विभक्ति, एकवचन
समाश्वसिbe comforted
समाश्वसि:
क्रिया (आज्ञा)
TypeVerb
Rootसम्+आ+श्वस् (धातु)
Formलोट्-लकार; मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
हिindeed
हि:
सम्बन्ध
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक
सुव्रतO virtuous one
सुव्रत:
सम्बोधन
TypeNoun
Rootसुव्रत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सम्बोधन विभक्ति, एकवचन; गुणवाचक सम्बोधन

"If Angada, lord of the vanaras had not been happy, he would not have destroyed the Madhuvanam of my father's and my grandfather's time. O Rama, follower of righteous practices, Kausalya has an excellent son in you. Trust me.

R
Rāma
K
Kausalyā
A
Aṅgada (plavageśvaraḥ)
M
Madhuvana
D
Dadhimukha

FAQs

Dharma includes honoring protected heritage and reading actions responsibly: the breaking of a guarded grove is interpreted as a sign of joy from success, not mere lawlessness.

Dadhimukha cites the monkeys’ behavior in Madhuvana—normally protected—as proof they are returning triumphant, and he comforts Rāma.

Discernment (viveka): interpreting events with contextual intelligence rather than panic or suspicion.