Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 43

Hanūmaccarita

The Account of Hanumān

इत्थं कृत्वा भूतशुद्धिं क्रियार्हो मर्त्यः शुद्धो जायते ह्येव सद्यः । पूजां कर्तुं जप्यकर्मापि पश्चादेवं ध्यायेद्ब्रह्महत्यादिशुद्ध्यै ॥ ४३ ॥

itthaṃ kṛtvā bhūtaśuddhiṃ kriyārho martyaḥ śuddho jāyate hyeva sadyaḥ | pūjāṃ kartuṃ japyakarmāpi paścādevaṃ dhyāyedbrahmahatyādiśuddhyai || 43 ||

So wird der Sterbliche, nachdem er die Bhūta-Śuddhi vollzogen hat, sogleich gereinigt und für rituelles Handeln tauglich. Danach soll er, um Verehrung und auch Japa zu vollziehen, auf eben diese Weise meditieren, zur Läuterung selbst von Sünden wie Brahma-hatyā (Tötung eines Brāhmaṇa) und dergleichen.

इत्थम्thus
इत्थम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootइत्थम् (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक (thus)
कृत्वाhaving done
कृत्वा:
Kriyā (क्रिया; पूर्वकर्म)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive); पूर्वकालिक क्रिया (having done)
भूतelements/beings
भूत:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootभूत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; (समासाङ्ग)
शुद्धिम्purification (of the elements)
शुद्धिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशुद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; समास: भूत-शुद्धिम् (तत्पुरुषः; ‘purification of elements’)
क्रियाritual action
क्रिया:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootक्रिया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; (समासाङ्ग)
अर्हःfit/eligible (for rites)
अर्हः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअर्ह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; समास: क्रिया-अर्हः (तत्पुरुषः; ‘fit for rites’)
मर्त्यःa mortal
मर्त्यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमर्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन
शुद्धःpurified
शुद्धः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुद्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; (मर्त्यः विशेषण)
जायतेis born/becomes
जायते:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootजन् (धातु)
Formलट् (present); प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
हिindeed
हि:
Nipāta (निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चय/हेतुवाचक निपात (indeed/for)
एवcertainly
एव:
Nipāta (निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण (emphasis: just/only)
सद्यःimmediately
सद्यः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसद्यः (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (immediately)
पूजाम्worship
पूजाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपूजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
कर्तुम्to do
कर्तुम्:
Prayojana (प्रयोजन)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (infinitive); प्रयोजन (purpose)
जप्यto be recited
जप्य:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootजप् (धातु)
Formयत्-प्रत्ययान्त (gerundive); नपुंसकलिङ्ग; (समासाङ्ग)
कर्मthe act of recitation
कर्म:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootकर्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; समास: जप्य-कर्म (तत्पुरुषः; ‘recitation-act’)
अपिalso
अपि:
Nipāta (निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपेक्षावाचक (also/even)
पश्चात्afterwards
पश्चात्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपश्चात् (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (afterwards)
एवम्thus
एवम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक (thus)
ध्यायेत्one should meditate
ध्यायेत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootध्यै (धातु)
Formविधिलिङ् (optative); प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
ब्रह्महत्याBrahmin-slaying (sin)
ब्रह्महत्या:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootब्रह्महत्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; (समासाङ्ग)
आदिand the like
आदि:
Nipāta (निपात)
TypeIndeclinable
Rootआदि (प्रातिपदिक/अव्ययवत्)
Formअव्यय; ‘etc.’-अर्थे (ādi: and so on)
शुद्ध्यैfor purification (from such sins)
शुद्ध्यै:
Sampradāna (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootशुद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), एकवचन; समास: ब्रह्महत्या-आदि-शुद्ध्यै (तत्पुरुषः; ‘for purification from brahmahatyā etc.’)

Sanatkumara (in instruction to Narada)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhakti

N
Narada
S
Sanatkumara

FAQs

It teaches that inner purification (bhūta-śuddhi) is the immediate prerequisite for becoming ritually and spiritually fit, making worship and japa effective even when one seeks cleansing from heavy karmic impurities.

It frames bhakti-practices like pūjā and mantra-japa as grounded in purity of body–mind; devotional acts become properly aligned when preceded by disciplined purification and focused meditation.

Ritual procedure and mantra-practice (a prayoga-oriented, Vedāṅga-adjacent discipline) are emphasized: bhūta-śuddhi prepares the practitioner for correct japa and pūjā, functioning as a technical prerequisite within Vedic-style ritual conduct.