Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 143

Pāpa-bheda, Naraka-yātanā, Mahāpātaka-vicāra, Atonement Limits, Daśa-vidhā Bhakti, and Gaṅgā as Final Remedy

धनधान्यादिकं यस्तु प्रार्थयन्नर्चयेद्वरिम् । श्रद्धया परया युक्तः सा राजस्यधमा स्मृता ॥ १४३ ॥

dhanadhānyādikaṃ yastu prārthayannarcayedvarim | śraddhayā parayā yuktaḥ sā rājasyadhamā smṛtā || 143 ||

Wer jedoch Hari verehrt und dabei um Reichtum, Getreide und dergleichen bittet—selbst wenn er mit höchster श्रद्धा erfüllt ist—dessen Verehrung gilt als die niedrigste Form der rājasa (leidenschaftlichen) Art.

धनधान्यादिकम्wealth, grain, etc.
धनधान्यादिकम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootधन-धान्य-आदि (प्रातिपदिक; समास)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म) एकवचन; समासः—धनं च धान्यं च (द्वन्द्व-आधार) + आदि (तत्पुरुष/समाहारार्थ) → धनधान्यादि; तस्य नपुंसक-एकवचनम्
यःwho (he who)
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता) एकवचन; सम्बन्धसूचक-सर्वनाम
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle), विरोध/विशेषार्थक
प्रार्थयन्desiring/asking for
प्रार्थयन्:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootप्र-√अर्थ् (धातु)
Formवर्तमानकाले कृदन्तः; शतृ-प्रत्यय (present active participle), पुंलिङ्ग प्रथमा एकवचन; ‘प्रार्थयन्’ = asking/desiring
अर्चयेत्should worship
अर्चयेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√अर्च् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुष, एकवचन
हरिम्Hari (Vishnu)
हरिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म) एकवचन
श्रद्धयाwith faith
श्रद्धया:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootश्रद्धा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (करण) एकवचन
परयाsupreme
परया:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया एकवचन; ‘श्रद्धया’ इति विशेषणम्
युक्तःendowed (with)
युक्तः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Root√युज् (धातु)
Formभूतकृदन्तः; क्त-प्रत्यय (past passive participle), पुंलिङ्ग प्रथमा एकवचन; ‘युक्तः’ = endowed/connected
साthat (devotion)
सा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; ‘भक्तिः’ (अनुक्ता) इत्यस्य निर्देशः
राजसी-अधमाthe lowest rājasic (type)
राजसी-अधमा:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootराजसी + अधमा (प्रातिपदिक; समास)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; कर्मधारयः—राजसी च सा अधमा च (rājasic and lowest)
स्मृताis considered/said
स्मृता:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√स्मृ (धातु)
Formभूतकृदन्तः; क्त-प्रत्यय, स्त्रीलिङ्ग प्रथमा एकवचन; कर्मणि/भावे प्रयोगः—‘is said/considered’

Sanatkumara (teaching Narada)

Vrata: none

Primary Rasa: bhakti

Secondary Rasa: shanta

H
Hari
V
Vishnu

FAQs

It warns that devotion mixed with material bargaining—seeking wealth and provisions—keeps worship within rājasa psychology, limiting inner purification and the rise toward desireless bhakti.

It distinguishes motive: worship of Hari is not rejected, but when driven by craving for worldly gain it is graded as inferior rājasa devotion; purer bhakti is oriented toward pleasing the Lord rather than extracting results.

The verse primarily applies guṇa-based discernment (a sāṅkhya-like evaluative lens) to ritual worship; it is more about motive-analysis than a specific Vedāṅga like Vyākaraṇa or Jyotiṣa.