Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 29

चतुर्थे दिवसे प्राप्ते ततः स्नात्वा शिवा नृप । तदोद्वर्त्तनजं लेपं गृहीत्वा कौतुकात्किल । चतुर्भुजं चकाराऽथ हरवाक्याद्विनायकम्

caturthe divase prāpte tataḥ snātvā śivā nṛpa | tadodvarttanajaṃ lepaṃ gṛhītvā kautukātkila | caturbhujaṃ cakārā'tha haravākyādvināyakam

فلما أتى اليومُ الرابع، أيها الملك، اغتسلت شِيفا؛ ثم بدافع الفضول حقًّا أخذتِ المعجونَ المتولّد من دَلك الجسد، ووفقًا لكلام هَرا صاغت فينَايَكا ذا الأذرع الأربع.

चतुर्थेon the fourth
चतुर्थे:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootचतुर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी एकवचन; ‘on the fourth’ (agreeing with दिवसे)
दिवसेday
दिवसे:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदिवस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी एकवचन
प्राप्तेwhen (it) arrived
प्राप्ते:
Adhikarana (Locative absolute/सप्तमी-सम्बन्ध)
TypeVerb
Rootप्र + आप् (धातु)
Formसप्तमी-सम्बन्धे क्त-प्रत्ययान्त (PPP in locative absolute), पुं/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी एकवचन; ‘when (it) had arrived’
ततःthen
ततः:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formक्रमवाचक-अव्यय (adverb: ‘then/thereupon’)
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund), अव्यय; ‘having bathed’
शिवाŚivā (Pārvatī)
शिवा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशिवा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; here = Pārvatī
नृपO king
नृप:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन एकवचन
तत्that
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; ‘that’ (referring to the unguent)
उद्वर्तनजम्produced from the body-rubbing (scrub)
उद्वर्तनजम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउद्वर्तन (प्रातिपदिक) + ज (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; तत्पुरुषः (‘born/produced from rubbing/unguent’) विशेषणम् लेपस्य
लेपम्paste / unguent
लेपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootलेप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचन
गृहीत्वाhaving taken
गृहीत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootग्रह् (धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund), अव्यय; ‘having taken’
कौतुकात्out of curiosity
कौतुकात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootकौतुक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी एकवचन; ‘out of curiosity/joy’
किलindeed / it is said
किल:
Pramanokti (Reportative/श्रुत्यर्थ)
TypeIndeclinable
Rootकिल (अव्यय)
Formपादपूरण/श्रुत्यर्थक-अव्यय (particle: ‘indeed/it is said’)
चतुर्भुजम्four-armed
चतुर्भुजम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर् (संख्या-प्रातिपदिक) + भुज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; द्विगु-समासः (‘four-armed’) विशेषणम् विनायकम्
चकारshe made
चकार:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
अथthen
अथ:
Kriya-anukrama (Sequence/अनुक्रम)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-अव्यय (particle: ‘then/now’)
हरवाक्यात्from Hara’s word (instruction)
हरवाक्यात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootहर (प्रातिपदिक) + वाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (‘of Hara’ + ‘word’)
विनायकम्Vināyaka (Gaṇeśa)
विनायकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविनायक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचन

Narrator (addressing a King)

Tirtha: Arbuda-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Listener: Nṛpa (King)

Scene: On the fourth day, Devī completes her bath; from the fragrant paste formed by rubbing the body, she molds a four-armed Vināyaka, following Śiva’s instruction—an intimate, miraculous act of creation.

P
Pārvatī (Śivā)
Ś
Śiva (Hara)
V
Vināyaka
K
King (listener, unspecified)

FAQs

Auspicious forms arise from purity and divine instruction—Śivā’s act becomes a cosmic institution (Vināyaka).

The verse sits in the Arbuda-khaṇḍa (Mount Arbuda sacred region) but does not explicitly praise a named tīrtha in this line.

Snāna (bathing) and udvartana (rubbing the body producing a paste/unguent) are described as the immediate actions preceding Vināyaka’s formation.