Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 3

कथ्यतां तात मे सर्वं पातकस्योपशान्तिदम् । मम सन्तापजं दुःखं दुर्योधनसमुद्भवम्

kathyatāṃ tāta me sarvaṃ pātakasyopaśāntidam | mama santāpajaṃ duḥkhaṃ duryodhanasamudbhavam

尊者啊,请为我详说一切能平息罪业之法。我这由煎熬而生、因都律约陀那而起的忧苦,仍在折磨我。

कथ्यताम्let (it) be told
कथ्यताम्:
Kriya (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootकथ् (धातु)
Formलोट्-लकारः (Imperative), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्, आत्मनेपदम्; कर्मणि प्रयोगः (let it be told)
तातO dear one/father
तात:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootतात (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सम्बोधन-विभक्तिः, एकवचनम्; स्नेहसम्बोधनम्
मेto me/for me
मे:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी-विभक्तिः (Genitive/Dative), एकवचनम्; एन्क्लिटिक-रूपम्
सर्वम्everything
सर्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative), एकवचनम्; ‘कथ्यताम्’ इत्यस्य कर्म
पातकस्यof sin
पातकस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपातक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, षष्ठी-विभक्तिः, एकवचनम्
उपशान्तिदम्granting pacification/cessation
उपशान्तिदम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउपशान्ति-द (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; उपपद-तत्पुरुषः ‘उपशान्तिं ददाति’
ममmy
मम:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्तिः (Genitive), एकवचनम्
सन्तापजम्born of distress
सन्तापजम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसन्ताप-ज (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘सन्तापात् जातम्’ (born of anguish)
दुःखम्sorrow
दुःखम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
दुर्योधनसमुद्भवम्arising from Duryodhana
दुर्योधनसमुद्भवम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुर्योधन-समुद्भव (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘दुर्योधनात् समुद्भवम्’ (arisen from Duryodhana)

Yudhiṣṭhira

Tirtha: Maṇināgeśvara / Revā tīrtha sequence (context)

Type: kshetra

Listener: Mārkaṇḍeya

Scene: Yudhiṣṭhira, burdened by sorrow, appeals to Mārkaṇḍeya to narrate everything that pacifies sin; the atmosphere is subdued, evoking post-war trauma and the need for dharmic healing.

Y
Yudhiṣṭhira
D
Duryodhana

FAQs

Seeking dharmic instruction and purificatory means is presented as the right response to guilt, grief, and moral burden.

The request occurs in the context of Maṇināgeśvara’s māhātmya within the Narmadā (Reva) region.

No specific rite; Yudhiṣṭhira asks for teachings that pacify sin (pātaka-upaśānti).

Read Skanda Purana in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with audio, word-by-word meanings, and more.

Continue reading in the Vedapath app

Open in App