Previous Verse
Next Verse

Shloka 42

इन्द्रजित्-लक्ष्मणयुद्धम् तथा वानरप्रोत्साहनम्

Indrajit–Lakshmana Battle and the Rallying of the Vanaras

ततोऽपरेणभल्लेनपीतेननिशितेन च ।।6.90.40।।सम्पूर्णायतमुक्तेनसुपत्रेणसुवर्चसा ।महेन्द्राशनिकल्पेनसूतस्यविचरिष्यतः ।।6.90.41।।स तेनबाणाशनिनातलशब्दानुवादिना ।लाघवाद्राघवःश्रीमान् शिरःकायादपाहरत् ।।6.90.42।।

tato 'pareṇa bhallena pītena niśitena ca ||

sampūrṇāyatamuktena supatreṇa suvarcasā |

mahendrāśanikalpena sūtasya vicariṣyataḥ ||

sa tena bāṇāśaninā talaśabdānuvādinā |

lāghavād rāghavaḥ śrīmān śiraḥ kāyād apāharat ||

此处经文复述:罗摩那如因陀罗雷霆、震地作响的辉耀婆罗箭,凭其迅疾,再次叙明将御者之首从身躯上迅速斩落。

tatthat
tat:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
adbhutamwonderful
adbhutam:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootadbhuta (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत् इति विशेषणम्
abhūthappened, came to be
abhūt:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√bhū (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/past), प्रथमपुरुष, एकवचन
tatrathere
tatra:
Deśa-adhikaraṇa (देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottatra (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (there)
sāmarthyamprowess, capability
sāmarthyam:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootsāmarthya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘तत्’ इत्यस्य विशेष्यरूपेण
paśyatāmof those watching
paśyatām:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Root√paś (धातु; पश्यत्-प्रातिपदिक)
Formकृदन्त (शतृ-प्रत्यय, present participle used substantively), षष्ठी-विभक्ति (Genitive), बहुवचन; ‘of the onlookers’
yudhiin battle
yudhi:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootyudh (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
hayeṣuamong/on the horses
hayeṣu:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Roothaya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन
vyagra-hastamwith busy hands
vyagra-hastam:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootvyagra + hasta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तम् इति विशेषणम्; समासः: व्यग्रः हस्तः यस्य/व्यग्र-हस्त (busy-handed)
tamhim
tam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
vivyādhapierced
vivyādha:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√vyadh (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
niśitaiḥsharp
niśitaiḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootniśita (कृदन्त; √śi)
Formकृदन्त (PPP used adjectivally), पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; शरैः इति विशेषणम्
śaraiḥwith arrows
śaraiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootśara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
dhanuṣion the bow
dhanuṣi:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootdhanus (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
athathen
atha:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootatha (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-अव्यय (then)
punaḥagain
punaḥ:
Kriyā-viśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootpunaḥ (अव्यय)
Formपुनरावृत्ति-अव्यय (again)
vyagrewhen agitated/busy
vyagre:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootvyagra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसक, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; (context: ‘vyagre hayeṣu’ = when the horses were agitated/busy)
hayeṣuamong the horses
hayeṣu:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Roothaya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन
mumucereleased, let fly
mumuce:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√muc (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
śarānarrows
śarān:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootśara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन

Then glorious Raghava with pointed bhalla furnished with beautiful plumes, splendid, deadly as Indra's thunderbolt, released and as it resounded the hit of the sword and severed the head from the body of the charioteer, who was driving in circles.

R
Rāghava (Rāma)
M
Mahendra (Indra)
S
Sūta (charioteer)
B
Bhalla (arrow)

FAQs

Same as 6.90.40: decisive, purpose-bound action in defense of order; power is legitimate when governed by righteousness.

Duplicate of the charioteer’s beheading described in 6.90.40.

Same as 6.90.40: valor, mastery, and swift execution.