HomeRamayanaBala KandaSarga 43Shloka 13
Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

गङ्गावतरणम्

The Descent of the Gaṅgā and Bhagiratha’s Fulfilment

सुचक्षुश्चैव सीता च सिन्धुश्चैव महानदी।तिस्रस्त्वेता दिशं जग्मु: प्रतीचीं तु शुभोदका:।।।।

sucakṣuś caiva sītā ca sindhuś caiva mahānadī | tisras tv etā diśaṃ jagmuḥ pratīcīṃ tu śubh-odakāḥ ||

苏恰克舒、悉多与伟大的信度河——这三条吉祥之水,流向西方。

सुचक्षुः(the stream named) Sucakṣu
सुचक्षुः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसुचक्षु (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; नदी-नाम (पाठानुसारं)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
एवindeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्ययम् (particle)
सीता(the stream named) Sītā
सीता:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसीता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; नदी-नाम
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
सिन्धुः(the stream named) Sindhu
सिन्धुः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसिन्धु (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; नदी-नाम
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
एवindeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्ययम् (particle)
महानदी(the stream named) Mahānadī / great river
महानदी:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा + नदी (प्रातिपदिक-द्वय)
Formकर्मधारय-समासः: 'महती नदी'; स्त्रीलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; नदी-नाम
तिस्रःthree
तिस्रः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि (संख्या-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा, बहुवचनम्; एताः/नद्यः इति विशेषणम्
तुand/but
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/अन्वय-अव्ययम् (particle: but/indeed)
एताःthese
एताः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा, बहुवचनम्; सर्वनाम-रूपम्
दिशम्direction
दिशम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदिश् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया, एकवचनम्
जग्मुःwent/flowed
जग्मुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; परस्मैपदम्
प्रतीचीम्western
प्रतीचीम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रतीची (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया, एकवचनम्; दिशम् इति विशेषणम्
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअन्वय-अव्ययम् (particle)
शुभोदकाःhaving auspicious waters
शुभोदकाः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुभ + उदक (प्रातिपदिक-द्वय)
Formबहुव्रीहिः: 'शुभम् उदकं यस्याः/येषाम्'; स्त्रीलिङ्गे, प्रथमा, बहुवचनम्; एताः/नद्यः इति विशेषणम्

The seventh stream among them followed Bhagiratha. The most brilliant rajarshi Bhagiratha also mounting on divine chariot raced forward and Ganga followed him.

S
Sītā (river)
S
Sindhu (river)

FAQs

Dharma is shown through sacred order in nature: rivers are portrayed as purifying forces that sustain life and ritual purity, supporting righteous living.

The descended waters branch into named streams; three of these rivers are said to flow westward.

Not a personal virtue, but the idea of auspiciousness (śubhatā) in creation that aids human dharma through purity and sustenance.