Previous Verse
Next Verse

Shloka 44

The Vena Episode and the Sukalā Narrative: The Speaking Sow, Pulastya’s Curse, and Indra’s Appeal

सर्वेन्द्रियाणि संयम्य मनसा सममेव च । एवं स्थितस्तदा योगी पुलस्त्यो मुनिसत्तमः

sarvendriyāṇi saṃyamya manasā samameva ca | evaṃ sthitastadā yogī pulastyo munisattamaḥ

他摄伏一切诸根,使心意安住于圆满的平等寂静;于是瑜伽行者普罗阿斯提亚——诸牟尼之最——便住于此境。

सर्वेन्द्रियाणिall the senses
सर्वेन्द्रियाणि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + इन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), बहुवचन; समासः—कर्मधारयः (सर्वाणि इन्द्रियाणि)
संयम्यhaving restrained
संयम्य:
Kriya (Gerund/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-यम् (धातु)
Formक्त्वान्त (अव्ययकृदन्त), तुमुन्-समकक्षः; पूर्वकालिकक्रिया—‘संयम्य’ = having restrained
मनसाby the mind
मनसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन
समम्equally, evenly
समम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeAdjective
Rootसम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; क्रियाविशेषणवत्—‘समम्’ = equally/steadily
एवindeed, just
एव:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक-अव्यय (emphatic particle)
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (conjunction)
एवम्thus
एवम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverb of manner)
स्थितःstood/remained
स्थितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootस्था (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (भूतकर्मणि/भूतभावे), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘स्थितः’ = having remained/being stationed
तदाthen
तदा:
Kala-adhikarana (Time/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
योगीthe yogi
योगी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
पुलस्त्यःPulastya
पुलस्त्यः:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootपुलस्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
मुनिसत्तमःbest of sages
मुनिसत्तमः:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक) + सत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः—‘मुनिषु सत्तमः’

Narrator (describing Pulastya’s yogic posture/state)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

Sandhi Resolution Notes: sarvendriyāṇi = sarva+indriyāṇi (vṛddhi/guṇa sandhi); sthitastadā = sthitaḥ+ tadā (visarga-lopa before t); tasminmahābhāge (next verse) similar sandhi patterns.

P
Pulastya

FAQs

It highlights indriya-saṃyama (restraint of the senses) together with steadiness and balance of mind—core prerequisites for yogic absorption and clarity.

Pulastya is a revered ṛṣi (sage), often portrayed as a yogin and authoritative teacher in Purāṇic dialogues; here he is described as established in disciplined concentration.

The verse presents self-mastery—governing sensory impulses and maintaining mental equilibrium—as the foundation for higher insight and right action.