Saṃsāra-duḥkha: Karmic Descent, Garbhavāsa, Life’s Anxieties, Death, and the Call to Jñāna-Bhakti
ततस्तु तरुणभावेन धनार्जनमर्जितस्य रक्षणं तस्य नाशव्ययादिषु चात्यंतदुःखिता मायया मोहिताः कामक्रोधादिदुष्टमनसाः सदासूयापरायणाः परस्वपरस्त्रीहरणोपायपरायणाः पुत्रमित्रकलत्रादिभरणोपायचिंतापरायणा वृथाहंकारदूषिताः पुत्रादिषु व्याध्यादि पीडितेषु सत्सु सर्वव्यात्पिं परित्यज्य रोगादिभिः क्लेशितानां समीपे स्वयमाध्यात्मिकदुःखेन परिप्लुता । वक्ष्यमाणप्रकारेण चितामश्नुवते ॥ २७ ॥
tatastu taruṇabhāvena dhanārjanamarjitasya rakṣaṇaṃ tasya nāśavyayādiṣu cātyaṃtaduḥkhitā māyayā mohitāḥ kāmakrodhādiduṣṭamanasāḥ sadāsūyāparāyaṇāḥ parasvaparastrīharaṇopāyaparāyaṇāḥ putramitrakalatrādibharaṇopāyaciṃtāparāyaṇā vṛthāhaṃkāradūṣitāḥ putrādiṣu vyādhyādi pīḍiteṣu satsu sarvavyātpiṃ parityajya rogādibhiḥ kleśitānāṃ samīpe svayamādhyātmikaduḥkhena pariplutā | vakṣyamāṇaprakāreṇa citāmaśnuvate || 27 ||
随后,在青春之盛,他们一心守护所获之财,因其损失、耗费等而极度忧苦。为摩耶所迷,心被欲、怒等诸恶染污,恒常依于嫉妒,追逐偷夺他人财物、掳取他人妻室之计。又沉溺于为子女、友人、配偶谋求供养的忧虑筹算,被虚妄我慢所污;当子女等遭病苦逼迫时,便舍弃一切正当行持;立于病患与艰难所折磨者之旁,自身亦为内在(ādhyātmika)之悲苦所淹没。依后文所述,终至火葬之柴堆。
Narada (in instruction to the Sanatkumara tradition of inquiry; didactic narration)
Vrata: none
Primary Rasa: bibhatsa
Secondary Rasa: karuna
It diagnoses how māyā turns youthful energy into anxiety over wealth, pride, and unethical acts, culminating in inner misery and an unprepared death—urging vairāgya and dharmic living.
By exposing the misery of ego, envy, and attachment, it indirectly points to bhakti as the remedy: redirecting the mind from possessiveness and vice toward remembrance of the Divine and righteous conduct.
No specific Vedāṅga technique is taught in this verse; the practical takeaway is ethical discipline (dharma) and mind-governance—controlling kāma and krodha as foundational preparation for higher śāstric study and sādhana.