Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 8

जगुर्गंधर्वपतयो ननृतुश्चाप्सरोगणाः । ततः स्कंदः प्रीतियुक्तः स्नात्वा सरसि शोभने

jagurgaṃdharvapatayo nanṛtuścāpsarogaṇāḥ | tataḥ skaṃdaḥ prītiyuktaḥ snātvā sarasi śobhane

Các chúa tể Gandharva cất tiếng ca, và đoàn Apsaras múa nhịp. Bấy giờ Skanda, tràn đầy hoan hỷ, đã tắm trong hồ nước rực rỡ ấy.

जगुःsang
जगुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगै (धातु)
Formलिट् (परोक्शभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
गन्धर्वपतयःlords of the Gandharvas
गन्धर्वपतयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगन्धर्व + पति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
ननृतुःdanced
ननृतुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनृत् (धातु)
Formलिट् (परोक्शभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
and
:
Avyaya (Conjunction/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
अप्सरोगणाःgroups of Apsarases
अप्सरोगणाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअप्सरस् + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
ततःthen
ततः:
Avyaya (Adverbial/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रमवाचक
स्कन्दःSkanda
स्कन्दः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्कन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
प्रीतियुक्तःendowed with joy
प्रीतियुक्तः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रीति + युक्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (स्कन्दः)
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund); पूर्वक्रिया
सरसिin the lake
सरसि:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
शोभनेbeautiful
शोभने:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशोभन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; विशेषण (सरसि)

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced)

Tirtha: शोभन-सरस् (स्कन्द-स्नान-सरः)

Type: kund

Scene: सरसः तटे दिव्य-मण्डपः; गन्धर्वाः वीणा-वादनं कुर्वन्ति, अप्सरसः नृत्यन्ति; स्कन्दः हर्षयुक्तः सरसि अवगाहते, जलकणाः प्रभामयाः।

G
Gandharvas
A
Apsarases
S
Skanda
S
Sacred lake (saras)

FAQs

When sacred rites are completed, the tīrtha becomes a living field of joy—where devotion expresses itself as purity (snāna) and celebration.

The ‘beautiful lake’ established for Skanda in this adhyāya is highlighted as the bathing place.

Tīrtha-snāna (ritual bathing) in the sanctified lake.