Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 12

ब्रह्मोवाच । निस्तेजाः शर्वरीनाथ कलाहीनश्च दृश्यसे । उद्विग्नमानसस्तात संजातः केन हेतुना

brahmovāca | nistejāḥ śarvarīnātha kalāhīnaśca dṛśyase | udvignamānasastāta saṃjātaḥ kena hetunā

Brahmā nói: “Hỡi chúa tể đêm đen, con hiện ra không còn quang minh và cũng mất các kala (tuần trăng). Này con, tâm con dường như bấn loạn—do nguyên nhân nào mà nên nỗi?”

ब्रह्मBrahmā
ब्रह्म:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (कर्ता)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
निस्तेजाःwithout luster
निस्तेजाः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिस्तेजस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण
शर्वरीनाथO lord of the night
शर्वरीनाथ:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootशर्वरी + नाथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (शर्वर्याः नाथः)
कलाहीनःdevoid of phases (digits)
कलाहीनः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकला + हीन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष (कलया हीनः / कलाभिः हीनः)
and
:
Sambandha/Connector (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (conjunction)
दृश्यसेyou appear
दृश्यसे:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि-प्रयोग (passive sense: ‘you are seen/appear’)
उद्विग्नमानसःwhose mind is agitated
उद्विग्नमानसः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउद्विग्न + मानस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहि (उद्विग्नं मानसं यस्य)
तातdear one/son
तात:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootतात (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन
संजातःhas become
संजातः:
Karta-bhava/Predicate (कर्तृभाव/विशेष्य)
TypeAdjective
Rootसंजात (कृदन्त-प्रातिपदिक; √जन्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त (past participle)
केनby what (cause)
केन:
Karana (Instrument/Cause/करण)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; प्रश्नवाचक
हेतुनाby reason/cause
हेतुना:
Karana (Instrument/Cause/करण)
TypeNoun
Rootहेतु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन

Brahmā

Listener: Soma (Candra)

Scene: Brahmā, serene and luminous, looks upon Soma with compassionate scrutiny, noting his dimness and missing phases; Soma stands bowed, distressed.

B
Brahmā
S
Soma (as Śarvarīnātha)

FAQs

A dharmic guide first diagnoses the suffering—understanding the cause is the beginning of correction and restoration.

None in this verse; it is part of the dialogue that will soon point to Revā’s rare holy stations.

None; it is inquiry and diagnosis within the narrative.