Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Vishnu Khanda, Shloka 98

विलोक्य तां विशालाक्षीं मुनिर्व्याकुलितेन्द्रियः । बभूव रोषसंतप्तः शशाप च बहु ज्वलन्

vilokya tāṃ viśālākṣīṃ munirvyākulitendriyaḥ | babhūva roṣasaṃtaptaḥ śaśāpa ca bahu jvalan

اس بڑی آنکھوں والی کو دیکھ کر مُنی کے حواس مضطرب ہو گئے؛ وہ غصّے کی تپش سے بھڑک اٹھا، اور غضب میں جلتے ہوئے اس نے لعنت سنائی۔

विलोक्यhaving looked at
विलोक्य:
Kriya (पूर्वक्रिया/पूर्वकालिक क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-लोक् (धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund), अव्ययवत् प्रयोगः; धातुः लोक्, उपसर्गः वि-; अर्थे ‘दृष्ट्वा/निरीक्ष्य’
ताम्her
ताम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; सर्वनाम
विशालाक्षीम्large-eyed
विशालाक्षीम्:
Karma (Object-qualifier)
TypeAdjective
Rootविशाल + अक्षि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; विशेषणम् (ताम् इति)
मुनिःthe sage
मुनिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
व्याकुलितेन्द्रियःwith agitated senses
व्याकुलितेन्द्रियः:
Karta (Subject-qualifier)
TypeAdjective
Rootव्याकुलित + इन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (मुनिः); षष्ठी-तत्पुरुषः (व्याकुलितानि इन्द्रियाणि यस्य)
बभूवbecame
बभूव:
Kriya (Main verb)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
रोषसंतप्तःburning with anger
रोषसंतप्तः:
Karta (Subject-qualifier)
TypeAdjective
Rootरोष + संतप्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (मुनिः); तृतीया/सप्तमी-अर्थे तत्पुरुषः—‘रोषेण संतप्तः’
शशापcursed
शशाप:
Kriya (Main verb)
TypeVerb
Rootशप् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-बोधक अव्यय (conjunction)
बहुmuch, greatly
बहु:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootबहु (प्रातिपदिक/अव्ययवत्)
Formक्रियाविशेषणरूपेण अव्यय (adverb)
ज्वलन्blazing
ज्वलन्:
Karta (Subject-qualifier)
TypeVerb
Rootज्वल् (धातु)
Formशतृ-प्रत्यय (Present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (मुनिः)

Narrator (Agastya’s discourse context; verse narrates Raibhya’s reaction)

Tirtha: Ayodhyā-kṣetra (āśrama episode)

Type: kshetra

Scene: The sage, eyes blazing, senses unsettled, stands or rises abruptly in the hermitage; the maiden remains poised; the air seems to flare as the curse is about to be uttered.

R
Raibhya
U
Urvāśī

FAQs

Uncontrolled anger disturbs the senses and leads to harsh karmic consequences; Purāṇas often contrast this with later atonement through tīrtha and humility.

The immediate verse sets up the episode; the ensuing verses explicitly glorify a purifying tīrtha in Ayodhyā.

None in this verse; it introduces the curse that later becomes removable through tīrtha-snān in Ayodhyā.