Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Vishnu Khanda, Shloka 12

अत्र स्नानेन विधिवत्पापात्मानोऽपि जंतवः । विमानं हंससंयुक्तमास्थाय रुचिरांबराः । निवसंति ब्रह्मलोके यावदाभूतसंप्लवम्

atra snānena vidhivatpāpātmāno'pi jaṃtavaḥ | vimānaṃ haṃsasaṃyuktamāsthāya rucirāṃbarāḥ | nivasaṃti brahmaloke yāvadābhūtasaṃplavam

یہاں شرعی ویدک طریقے سے غسل کرنے سے، گناہ آلود فطرت والے جاندار بھی ہنسوں سے جُتے ہوئے وِمان پر سوار ہو جاتے ہیں؛ روشن لباس پہن کر برہما کے لوک میں، کائناتی پرلے تک، قیام کرتے ہیں۔

अत्रhere
अत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formअव्यय, देशवाचक
स्नानेनby bathing
स्नानेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
विधिवत्according to rule
विधिवत्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootविधिवत् (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (adverb)
पापात्मानःsinful ones
पापात्मानः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपाप + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (पापः आत्मा यस्य/पापात्मा); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय, निपात (particle: even/also)
जन्तवःcreatures
जन्तवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजन्तु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
विमानम्a celestial car
विमानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविमान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
हंससंयुक्तम्joined with swans
हंससंयुक्तम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootहंस (प्रातिपदिक) + संयुक्त (कृदन्त-प्रातिपदिक; सम्+युज्)
Formतत्पुरुष-समास (हंसैः संयुक्तम्); भूतकृदन्त (क्त) ‘संयुक्त’; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (vimānam-विशेषण)
आस्थायhaving mounted
आस्थाय:
Kriya (Non-finite verbal action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ + स्था (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund), ‘having mounted/entered’
रुचिराम्बराःwearing splendid garments
रुचिराम्बराः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootरुचिर + अम्बर (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (रुचिरम् अम्बरं येषां ते); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; (जन्तवः-विशेषण)
निवसन्तिthey dwell
निवसन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनि + वस् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, बहुवचन
ब्रह्मलोकेin Brahma-loka
ब्रह्मलोके:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootब्रह्मलोक (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (ब्रह्मणः लोकः); पुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन
यावत्until
यावत्:
Kala-adhikarana (Time/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootयावत् (अव्यय)
Formअव्यय, अवधिवाचक (until/as long as)
आभूतसंप्लवम्the cosmic dissolution
आभूतसंप्लवम्:
Kala-avadhi (Temporal limit/कालावधि)
TypeNoun
Rootआ + भूत (प्रातिपदिक) + संप्लव (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (आभूतः संप्लवः = महाप्रलयः); पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग-प्रयोग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘यावत्’ इत्यस्य योगे अवधिः

Brahmā

Tirtha: Brahmakuṇḍa (contextually implied)

Type: kund

Scene: Pilgrims bathe at a luminous pond within Ayodhyā’s sacred precinct; above, a radiant vimāna yoked with swans descends, receiving purified souls clad in shining garments, ascending toward Brahmā’s world.

B
Brahmā
B
Brahmaloka
H
Haṃsa (swans)
K
Kuṇḍa

FAQs

When performed vidhivat (with proper method), tīrtha-snāna is portrayed as radically transformative—even for the sinful.

The Ayodhyā kuṇḍa whose ritual bath grants ascent to Brahmaloka.

Vidhivat snāna—bathing according to prescribed rules—is explicitly stated.