Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 17

अथान्ये तापसा रात्रौ संयुताश्च च धृतायुधाः । अथोच्छेदं गते धर्मे पीडितास्त्रिदिवौकसः

athānye tāpasā rātrau saṃyutāśca ca dhṛtāyudhāḥ | athocchedaṃ gate dharme pīḍitāstridivaukasaḥ

پھر دوسرے تپسوی رات کے وقت جمع ہوئے، ہتھیار تھامے اٹھ کھڑے ہوئے۔ جب دھرم مٹنے لگا تو تریدیو کے باسی دیوتا سخت اذیت میں مبتلا ہو گئے۔

अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय (discourse particle: then/now)
अन्येothers
अन्ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘तापसाः’ इत्यस्य विशेषणम्
तापसाःascetics
तापसाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतापस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
रात्रौat night
रात्रौ:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootरात्रि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; कालाधिकरण
संयुताःassembled/united
संयुताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसंयुत (कृदन्त, सम्+√युज्)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘तापसाः’ इत्यस्य विशेषणम्
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात
also
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (repetition for emphasis)
धृत-आयुधाःbearing weapons
धृत-आयुधाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootधृत (कृदन्त, √धृ) + आयुध (प्रातिपदिक)
Formसमासः: धृतानि आयुधानि येषां ते (बहुव्रीह्यर्थेऽपि प्रयोगः), रूपतः धृतायुध (तत्पुरुष); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘तापसाः’ इत्यस्य विशेषणम्
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय (then)
उच्छेदम्destruction/cessation
उच्छेदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootउच्छेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
गतेwhen (it) had gone
गते:
Adhikarana (Locative absolute/सति-सप्तमी)
TypeAdjective
Rootगत (कृदन्त, √गम्)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; सति-सप्तमी (locative absolute) ‘when ... had gone’
धर्मेin dharma (righteousness)
धर्मे:
Adhikarana (Locative absolute/सति-सप्तमी)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; सति-सप्तमी (with गते)
पीडिताःafflicted
पीडिताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपीडित (कृदन्त, √पीड्)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘त्रिदिवौकसः’ इत्यस्य विशेषणम्
त्रिदिव-ओकसःdwellers of heaven (gods)
त्रिदिव-ओकसः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootत्रिदिव (प्रातिपदिक) + ओकस् (प्रातिपदिक)
Formसमासः: त्रिदिवे ओकः येषां ते (बहुव्रीह्यर्थे), रूपतः त्रिदिव-ओकस् (तत्पुरुष); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन

Narrator (contextual Purāṇic narration within Prabhāsakṣetramāhātmya)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis at Naimiṣāraṇya (typical frame; not explicit here)

Scene: Night in a forested hermitage near the sea; ascetics gather with staffs and weapons, faces tense; in the sky, devas appear troubled as dharma seems to fade like a dimming lamp.

T
Tāpasa
T
Tridivaukasaḥ (Devas)
D
Dharma

FAQs

When dharma approaches ruin, even celestial beings suffer; spiritual order is a cosmic concern, not merely a human one.

Prabhāsa-kṣetra frames the episode, emphasizing how sacred regions become stages for dharma’s protection and renewal.

No explicit prescription; the verse portrays emergency defense by tapasvins amid collapse of dharma.