Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 73

यच्च तीर्थे पितृश्राद्धं स्नानं तत्र समाचरेत् । हितकारी च भूतेभ्यः सोऽश्नीयात्तीर्थजं फलम्

yacca tīrthe pitṛśrāddhaṃ snānaṃ tatra samācaret | hitakārī ca bhūtebhyaḥ so'śnīyāttīrthajaṃ phalam

اور جو تیرتھ میں پِتروں کے لیے شرادھ کرے، وہاں حکم کے مطابق اشنان کرے، اور جانداروں کا بھلا کرنے والا ہو—وہی تیرتھ سے پیدا ہونے والے پھل کا حقیقی طور پر حصہ پاتا ہے۔

यत्whatever
यत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/प्रथमा), एकवचन; सर्वनाम; ‘यत् ... तत् ...’ सम्बन्धे
and
:
Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
तीर्थेat a sacred place
तीर्थे:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (7th/सप्तमी), एकवचन
पितृश्राद्धम्ancestral śrāddha
पितृश्राद्धम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपितृ + श्राद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/प्रथमा), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (पितॄणां श्राद्धम्)
स्नानम्bathing
स्नानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; अत्र कर्मरूपेण (समाचरेत्)
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Locative sense/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)
समाचरेत्should duly perform
समाचरेत्:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + आ + चर् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
हितकारीbeneficial
हितकारी:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootहित + कारिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/प्रथमा), एकवचन; विशेषणम् (सः); समासः तत्पुरुषः (हितं करोति)
and
:
Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
भूतेभ्यःto beings
भूतेभ्यः:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootभूत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, चतुर्थी-विभक्ति (4th/चतुर्थी), बहुवचन
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/प्रथमा), एकवचन; सर्वनाम
अश्नीयात्should partake/eat
अश्नीयात्:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootअश् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
तीर्थजम्born of the tīrtha
तीर्थजम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतीर्थ + ज (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/द्वितीया), एकवचन; विशेषणम् (फलम्); समासः तत्पुरुषः (तीर्थात् जातम्)
फलम्fruit/result
फलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootफल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/द्वितीया), एकवचन

Skanda (deduced: Prabhāsa Khaṇḍa Māhātmya narration)

Tirtha: Prabhāsa tīrthas (general tīrtha rule)

Type: ghat

Listener: Mahādevī (Pārvatī)

Scene: On a tīrtha bank, a householder-pilgrim performs śrāddha with piṇḍa and water-libations, then bathes; nearby he feeds the poor and offers fodder to animals—showing bhūta-hita as part of pilgrimage.

T
tīrtha
P
pitṛ
Ś
śrāddha
S
snāna
B
bhūta (beings)

FAQs

Pilgrimage merit is completed by ancestor rites, sacred bathing, and compassionate conduct toward all beings.

Prabhāsa Kṣetra in general, as a tīrtha where snāna and pitṛ-śrāddha yield ‘tīrthaja’ fruit.

Perform pitṛ-śrāddha and snāna at the tīrtha, coupled with benevolence toward living beings.