Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 4

शांताः सर्वे जितक्रोधा ब्राह्मणाः शिवयोगिनः । तपः कुर्वंति तत्रस्था व्याप्य क्षेत्रं चतुर्द्दिशम्

śāṃtāḥ sarve jitakrodhā brāhmaṇāḥ śivayoginaḥ | tapaḥ kurvaṃti tatrasthā vyāpya kṣetraṃ caturddiśam

سب کے سب پُرسکون، غضب پر غالب برہمن—شیو یوگی—وہیں مقیم ہو کر تپسیا کرتے تھے اور چاروں سمتوں میں اس مقدس کھیتر کو بھر دیتے تھے۔

śāntāḥpeaceful
śāntāḥ:
Visheshana
TypeAdjective
Rootśānta (प्रातिपदिक; √śam (धातु) + क्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषणम्
sarveall
sarve:
Visheshana
TypeAdjective
Rootsarva (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषणम्
jitakrodhāḥhaving conquered anger
jitakrodhāḥ:
Visheshana
TypeAdjective
Rootjita-krodha (प्रातिपदिक; जित + क्रोध)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषसमासः (क्रोधं जितवन्तः)
brāhmaṇāḥBrahmins
brāhmaṇāḥ:
Karta
TypeNoun
Rootbrāhmaṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
śivayoginaḥŚiva-yogins
śivayoginaḥ:
Apposition (Karta-samānādhikaraṇa/समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootśiva-yogin (प्रातिपदिक; शिव + योगिन्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषसमासः (शिवे योगः येषाम्/शिवयोगिनः)
tapaḥausterity
tapaḥ:
Karma
TypeNoun
Roottapas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
kurvantiperform
kurvanti:
Kriya
TypeVerb
Rootkṛ (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्
tatrasthāḥdwelling there
tatrasthāḥ:
Visheshana
TypeAdjective
Roottatra-stha (प्रातिपदिक; तत्र + स्थ)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; अव्ययीभावसमासः (तत्र स्थिताः)
vyāpyahaving pervaded
vyāpya:
Kriya-Visheshana (Converb/पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootvi-āp (धातु) + ल्यप् (कृत्)
Formक्त्वान्त/ल्यपन्त अव्ययकृदन्त (gerund), क्रियाविशेषणम्
kṣetramthe sacred area
kṣetram:
Karma (of vyāpya)
TypeNoun
Rootkṣetra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
caturdiśamin four directions
caturdiśam:
Visheshana
TypeAdjective
Rootcatur-diś (प्रातिपदिक; चतुर् + दिश्)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; द्विगुसमासः (चतस्रो दिशः यस्य) विशेषणम् (kṣetram)

Īśvara (Śiva)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (Kapāleśvara environs)

Type: kshetra

Listener: Devī

Scene: Tranquil, anger-conquered brāhmaṇa Śiva-yogins occupy the sacred region in all four directions, seated in meditation and austerity, making the kṣetra feel like a vast yogic mandala.

B
Brāhmaṇas
Ś
Śiva-yogins
P
Prabhāsa Kṣetra

FAQs

Pilgrimage is paired with character-discipline: peace and mastery over anger are highlighted as marks of true Śiva-yoga.

The wider Prabhāsa Kṣetra is portrayed as saturated with yogins and tapas, emphasizing its sanctity.

No single ritual is prescribed; the verse praises sustained tapas and yogic dwelling in the kṣetra.