Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 16

शिवरात्रौ वसेद्यस्तु लिंगे सिद्धेशसंज्ञिते । स्नात्वा ऋषिकृते तीर्थे किं तस्यान्येन वै द्विजाः । गत्वा तत्र महाभागा गृहीत्वा फलमुत्तमम्

śivarātrau vasedyastu liṃge siddheśasaṃjñite | snātvā ṛṣikṛte tīrthe kiṃ tasyānyena vai dvijāḥ | gatvā tatra mahābhāgā gṛhītvā phalamuttamam

جو شِو راتری کو سِدّھیش نامی لِنگ پر جاگرتا (جاگ کر) رہے اور رِشیوں کے بنائے ہوئے تیرتھ میں اسنان کرے—اے برہمنو! اسے کسی اور عمل کی کیا حاجت؟ وہاں جا کر، اے خوش نصیبو، وہ اعلیٰ ترین پھل پاتا ہے۔

शिवरात्रौon Śivarātri night
शिवरात्रौ:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशिव + रात्रि (प्रातिपदिकौ)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; समासः—शिवरात्रिः (शिवस्य रात्रिः)
वसेत्should dwell/stay
वसेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवस् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
यःwho
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सम्बन्धक-प्रत्यय (relative pronoun)
तुindeed, but
तु:
Avyaya (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/विशेषार्थक-निपात (particle)
लिङ्गेin/at the liṅga (Śiva emblem)
लिङ्गे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootलिङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
सिद्धेशसंज्ञितेnamed ‘Siddheśa’
सिद्धेशसंज्ञिते:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसिद्धेश + संज्ञित (प्रातिपदिकौ)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; विशेषण (qualifying लिङ्गे); संज्ञित = क्त-प्रत्ययान्त (नामधेययुक्त)
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव; पूर्वक्रिया (having bathed)
ऋषिकृतेmade by sages
ऋषिकृते:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootऋषि + कृत (प्रातिपदिकौ)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; विशेषण (qualifying तीर्थे)
तीर्थेat the sacred ford/pilgrimage spot
तीर्थे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
किम्what (use)
किम्:
Prashna (Interrogative/प्रश्न)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (Nominative/Accusative), एकवचन; प्रश्नार्थक (interrogative)
तस्यfor him/of that
तस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
अन्येनwith anything else
अन्येन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
वैindeed
वै:
Avyaya (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक-निपात (emphatic particle)
द्विजाःO twice-born (Brahmins)
द्विजाः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; संबोधनार्थे अपि (address)
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव; पूर्वक्रिया (having gone)
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Adverbial location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (locative adverb)
महाभागाःO greatly fortunate ones
महाभागाः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमहाभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; संबोधनार्थे अपि (address)
गृहीत्वाhaving taken
गृहीत्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootग्रह् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव; पूर्वक्रिया (having taken)
फलम्fruit, result
फलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootफल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
उत्तमम्best, excellent
उत्तमम्:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण (qualifying फलम्)

Brahmā (continuation; exhortation to pilgrimage and Śivarātri observance)

Tirtha: Ṛṣitīrtha (paired with Siddheśa-liṅga)

Type: kshetra

Listener: Dvijāḥ / brāhmaṇas (addressed)

Scene: Night at a Śiva shrine: devotees holding lamps, keeping vigil before the Siddheśa liṅga; then dawn procession to the rishi-made tīrtha for bathing; the scene culminates in a radiant ‘supreme fruit’ aura around the pilgrim group.

Ś
Śivarātri
S
Siddheśa/Siddheśvara
Ṛṣitīrtha
Ṛṣis

FAQs

When devotion, sacred place, and sacred time unite (Śivarātri at Siddheśvara with tīrtha-snana), the spiritual fruit is considered complete and unsurpassed.

Siddheśvara (Siddheśa) liṅga and the adjoining Ṛṣitīrtha in the Dvārakā region.

Observing Śivarātri by staying/vigil near Siddheśvara-liṅga and performing snāna at the ṛṣi-made tīrtha.