Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 10

अथ प्राप्तः क्रमात्सर्वैः स गच्छन्मरुमंडल म् । वृक्षोदकपरित्यक्तं सर्वसत्त्वविवर्जितम्

atha prāptaḥ kramātsarvaiḥ sa gacchanmarumaṃḍala m | vṛkṣodakaparityaktaṃ sarvasattvavivarjitam

پھر وہ سب کے ساتھ قدم بہ قدم چلتا ہوا ایک ریگستانی خطّے میں پہنچا—جہاں نہ درخت تھے نہ پانی، اور ہر جاندار سے خالی تھا۔

अथthen, thereafter
अथ:
Sambandha (Discourse connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; आरम्भ/अनन्तरार्थक-निपात (particle meaning 'then/now')
प्राप्तःhaving reached, arrived
प्राप्तः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु) → प्राप्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्तरि प्रयोगे 'having reached/arrived'
क्रमात्gradually, in due course
क्रमात्:
Adhikarana (Adverbial/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootक्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; अव्ययीभावेन क्रियाविशेषणार्थे (ablative used adverbially)
सर्वैःwith all (of them)
सर्वैः:
Sahakari (Accompaniment/सह)
TypeNoun
Rootसर्व (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; सहार्थे (instrumental of accompaniment)
he
:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम
गच्छन्going, while proceeding
गच्छन्:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial participle/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootगम् (धातु) → गच्छत् (शतृ/वर्तमान कृदन्त)
Formवर्तमान कृदन्त (शतृ); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; क्रियाविशेषणभावे 'while going'
मरुमण्डलम्desert region
मरुमण्डलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमरु + मण्डल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (मरूणां मण्डलम्)
वृक्षोदकपरित्यक्तम्devoid of trees and water
वृक्षोदकपरित्यक्तम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवृक्ष + उदक + परि-त्यज् (धातु) → परित्यक्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP) समासान्त; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; द्वन्द्वपूर्वपद (वृक्ष-उदक) + तत्पुरुष: 'वृक्षोदकाभ्यां परित्यक्तम्'
सर्वसत्त्वविवर्जितम्bereft of all living beings
सर्वसत्त्वविवर्जितम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व + सत्त्व + वि-वर्ज् (धातु) → विवर्जित (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP) समासान्त; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; तत्पुरुष: 'सर्वसत्त्वैः विवर्जितम्'

Sūta (Lomaharṣaṇa) — inferred for Nāgarakhaṇḍa tīrthamāhātmya narration

Scene: A caravan moving step by step into a treeless, waterless desert expanse; heat-haze, cracked earth, distant dunes; figures small against the vastness.

D
Desert (maru)
C
Caravan (implied)

FAQs

Purāṇic tīrtha narratives often place devotees in hardship to reveal the hidden protection of accrued merit (puṇya).

Indirectly Ānarteśvara-tīrtha; the desert scene functions as contrast to the life-giving sacred waters previously praised.

None; it describes the harsh, waterless terrain.