Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 2

। सूत उवाच । अथापश्यत्स विप्राणां वृन्दं वृन्दारकोपमम् । संनिविष्टं धरापृष्ठे लीलाभाजि द्विजोत्तमाः । एके वेदविदस्तत्र वेदव्याख्यानतत्पराः । परस्परं सुसंक्रुद्धा विवदंति जिगीषवः

| sūta uvāca | athāpaśyatsa viprāṇāṃ vṛndaṃ vṛndārakopamam | saṃniviṣṭaṃ dharāpṛṣṭhe līlābhāji dvijottamāḥ | eke vedavidastatra vedavyākhyānatatparāḥ | parasparaṃ susaṃkruddhā vivadaṃti jigīṣavaḥ

سوت نے کہا: پھر اس نے برہمنوں کا ایک بڑا مجمع دیکھا، گویا دیوتاؤں کا لشکر؛ وہ اس کھیل گاہ میں زمین پر بیٹھے تھے۔ وہاں کچھ وید کے جاننے والے تھے، وید کی شرح میں مشغول؛ مگر باہم بھڑکے ہوئے، فتح کی خواہش میں ایک دوسرے سے مناظرہ و تکرار کر رہے تھے۔

sūtaḥSūta
sūtaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootsūta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
uvācasaid
uvāca:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√vac (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
athathen
atha:
Sambandha (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootatha (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रमसूचक (then)
apaśyatsaw
apaśyat:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√paś (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत/Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
saḥhe
saḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम
viprāṇāmof the Brahmins
viprāṇām:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootvipra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन
vṛndama group, multitude
vṛndam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvṛnda (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
vṛndāraka-upamamlike the gods (celestials)
vṛndāraka-upamam:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootvṛndāraka (प्रातिपदिक) + upama (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (उपमान-सम्बन्ध) विशेषण
saṃniviṣṭamseated, settled
saṃniviṣṭam:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsaṃniviṣṭa (कृदन्त; √viś (धातु) + सम्+नि उपसर्ग, क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त विशेषण (vṛndam इति विशेष्यस्य)
dharā-pṛṣṭheon the surface of the earth
dharā-pṛṣṭhe:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootdharā (प्रातिपदिक) + pṛṣṭha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः
līlā-bhājiin playful sport / in a playful manner
līlā-bhāji:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootlīlā (प्रातिपदिक) + bhājin (प्रातिपदिक; √bhaj (धातु) णिनि-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः; विशेषण (दशा/स्थानवाचक)
dvija-uttamāḥexcellent Brahmins
dvija-uttamāḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootdvija (प्रातिपदिक) + uttama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः
ekesome
eke:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rooteka (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
veda-vidaḥknowers of the Veda
veda-vidaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootveda (प्रातिपदिक) + vid (प्रातिपदिक; √vid (धातु) क्विप्/क्विन्-भाव)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः
tatrathere
tatra:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottatra (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक क्रियाविशेषण
veda-vyākhyāna-tatparāḥdevoted to explaining the Veda
veda-vyākhyāna-tatparāḥ:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootveda (प्रातिपदिक) + vyākhyāna (प्रातिपदिक) + tatpara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः; विशेषण
parasparammutually, with one another
parasparam:
Sambandha (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootparaspara (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formअव्यय; परस्पर-भाववाचक क्रियाविशेषण (mutually)
su-saṃkruddhāḥvery angry
su-saṃkruddhāḥ:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsu (अव्यय-उपसर्ग) + saṃkruddha (कृदन्त; √krudh (धातु) + सम्, क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; उपसर्ग/निपातपूर्वक क्त-प्रत्ययान्त विशेषण
vivadantiargue, dispute
vivadanti:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√vad (धातु) + वि उपसर्ग
Formलट् (वर्तमान/Present), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपदम्
jigīṣavaḥdesiring to win
jigīṣavaḥ:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootjigīṣu (प्रातिपदिक; √ji (धातु) सन्-इच्छार्थक, उ-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; इच्छार्थक विशेषण

Sūta

Tirtha: Camatkārapura

Type: kshetra

Listener: Naimiṣāraṇya sages (implied)

Scene: A large circle of brāhmaṇas seated on the ground like a divine assembly; some hold palm-leaf manuscripts; gestures show heated argument—furrowed brows, raised hands—while the arriving sage observes.

S
Sūta
V
vipra
V
Veda

FAQs

Even learned people can fall into rivalry; dharma requires humility and right discernment beyond mere debate.

The episode is unfolding in the locale reached earlier—Camatkārapura—within the Nāgarakhaṇḍa’s tīrtha narrative.

None; it describes an assembly of Veda scholars engaged in disputation.