Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 11

यत्र स्थित्वा सभूपालस्त्रिशंकुः पापवर्जितः । चण्डालत्वं परित्यज्य सदेह स्त्रिदिवं गतः

yatra sthitvā sabhūpālastriśaṃkuḥ pāpavarjitaḥ | caṇḍālatvaṃ parityajya sadeha stridivaṃ gataḥ

اس مقام پر ٹھہر کر بھوپال ترشَنکو گناہوں سے پاک ہو گیا؛ چنڈال ہونے کی حالت چھوڑ کر وہ اپنے جسم سمیت سُورگ لوک کو پہنچ گیا۔

यत्रwhere
यत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (where)
स्थित्वाhaving stayed/stood
स्थित्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootस्था (धातु) + त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (absolutive/gerund); पूर्वकालिक क्रिया
he
:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; सर्वनाम
भूपालःthe king
भूपालः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभूमि-पाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (भूमेः पालः)
त्रिशङ्कुःTriśaṅku
त्रिशङ्कुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootत्रिशङ्कु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; अपपद-सम्बोधन/नाम
पापवर्जितःfree from sin
पापवर्जितः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाप-वर्जित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासः तत्पुरुषः (पापेन वर्जितः/पापात् वर्जितः); विशेषणम् (त्रिशङ्कुः)
चण्डालत्वम्the state of being a caṇḍāla
चण्डालत्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootचण्डाल-त्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
परित्यज्यhaving abandoned
परित्यज्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootपरि-त्यज् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund); पूर्वकालिक क्रिया
सदेहःwith his body
सदेहः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस-देह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासः उपपद-तत्पुरुषः (देहेन सह/देहयुक्तः); विशेषणम् (त्रिशङ्कुः)
त्रिदिवम्to heaven (the three heavens)
त्रिदिवम्:
Gati-Karma (Goal/गति-कर्म)
TypeNoun
Rootत्रि-दिव (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; समासः द्विगु/तत्पुरुषसदृशः (त्रयाणां दिवानां समाहारः)
गतःwent
गतः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त-प्रत्ययान्त) परस्मैपद-भावे, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; कर्तरि प्रयोगः ‘went’

Sūta (Lomaharṣaṇa) speaking to the Ṛṣis (deduced)

Tirtha: Hāṭakeśvara tīrtha (Triśaṅku-uddhāra)

Type: tirtha

Scene: Triśaṅku, once marked by impurity, stands at the tīrtha; a radiant transformation occurs—darkness lifting, garments becoming pure—then an upward ascent with a luminous body toward svarga, with sages and devas witnessing.

T
Triśaṅku

FAQs

True tīrtha-mahima can dissolve grave impurity and restore spiritual dignity, leading to exalted destiny.

The same Viśvāmitra–Triśaṅku-associated tīrtha within the Hāṭakeśvara-related kṣetra described in this chapter.

No explicit rite is named; the emphasis is on the transformative sanctity of residing at the tīrtha.