Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 14

सोऽपि तत्सहसा श्रुत्वा तेषां वाक्यमनुत्तमम् । परमां तुष्टिमासाद्य प्रस्थितस्तत्पुरं प्रति । सैन्येन महता युक्तश्चतुरंगेण पार्थिवः

so'pi tatsahasā śrutvā teṣāṃ vākyamanuttamam | paramāṃ tuṣṭimāsādya prasthitastatpuraṃ prati | sainyena mahatā yuktaścaturaṃgeṇa pārthivaḥ

وہ بھی اُن کے نہایت عمدہ کلام کو اچانک سن کر بڑی مسرت کو پہنچا اور اُس شہر کی طرف روانہ ہوا—بادشاہ ایک عظیم چتورنگی لشکر کے ساتھ تھا۔

सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात (particle), समुच्चय/अपि-अर्थे (also/even)
तत्then/thereupon
तत्:
Adhikarana/Avyaya-bhāva (contextual)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; (क्रियाविशेषणवत्—‘तत्’ = ‘तदा/तस्मात्’)
सहसाsuddenly, at once
सहसा:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसहसा (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण (adverb)
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Kriya (पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) + क्त्वा (क्त्वान्त-कृदन्त)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive), पूर्वकाल (having heard)
तेषाम्of them
तेषाम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), बहुवचन
वाक्यम्speech, statement
वाक्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
अनुत्तमम्unsurpassed, excellent
अनुत्तमम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनुत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; विशेषण (qualifier) वाक्यम्-विशेषणम्
परमाम्supreme, great
परमाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरमा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; तुष्टिम्-विशेषणम्
तुष्टिम्satisfaction, delight
तुष्टिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतुष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
आसाद्यhaving attained
आसाद्य:
Kriya (पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootआ + सद् (धातु) + ल्यप् (ल्यबन्त-कृदन्त)
Formल्यबन्त-अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वकाल (having attained)
प्रस्थितःset out, departed
प्रस्थितः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootप्र + स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past participle used finitely), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
तत्that
तत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘पुरम्’ विशेषणम्
पुरम्city
पुरम्:
Karma (गत्यर्थे—destination)
TypeNoun
Rootपुर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
प्रतिtowards
प्रति:
Dik/Desha (दिशा/गति-सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootप्रति (अव्यय/उपसर्गसदृश)
Formउपपद-अव्यय (preposition), गत्यर्थे (towards)
सैन्येनwith an army
सैन्येन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootसैन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
महताgreat, large
महता:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन; ‘सैन्येन’ विशेषणम्
युक्तःendowed, accompanied
युक्तः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootयुज् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘युक्तः’ = endowed/connected
चतुरङ्गेणwith the fourfold (army)
चतुरङ्गेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootचतुर् + अङ्ग (प्रातिपदिक-समास)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन; समासः—चतुरङ्ग (चत्वारि अङ्गानि यस्य/यत्र) ‘fourfold (army)’
पार्थिवःthe king
पार्थिवः:
Karta (कर्ता) (apposition to सः)
TypeNoun
Rootपार्थिव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन

Narrator (Sūta implied; not explicit in this verse)

Tirtha: Hāṭakeśvara-kṣetra (contextual frame) / Anarteśapura (destination city)

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and the Naimiṣāraṇya sages (implied)

Scene: A king, delighted by an excellent message, sets out at once toward Anarteśapura, surrounded by a vast fourfold army—elephants, chariots, cavalry, and infantry—dust rising on the road, banners streaming.

B
Bṛhadbala
A
Anarteśapura (implied: 'that city')

FAQs

Even royal power and movement are portrayed as dharma-governed actions within a sacred geography.

The narrative belongs to the Hāṭakeśvara-kṣetra Māhātmya in the Nāgara Khaṇḍa.

None; the verse describes departure and royal accompaniment.