Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 5

तथा चित्रांगदस्तत्र जाबालिसहितो नृपः । कुमार्या सहितः सार्द्धं नग्नया तत्समुत्थया । सन्तिष्ठते तदग्रे तु शप्तो जाबालिना पुरा

tathā citrāṃgadastatra jābālisahito nṛpaḥ | kumāryā sahitaḥ sārddhaṃ nagnayā tatsamutthayā | santiṣṭhate tadagre tu śapto jābālinā purā

اسی طرح وہاں راجہ چِترانگد جابالی کے ساتھ موجود ہے؛ اور اُس واقعہ سے پیدا ہوئی ایک کنواری کے ساتھ—برہنہ حالت میں—وہ دیوتا کے سامنے ٹھہرا رہتا ہے، کیونکہ پہلے جابالی نے اسے شاپ دیا تھا۔

तथाlikewise/thus
तथा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/उपमानार्थ (thus/likewise)
चित्रांगदःCitrāṅgada
चित्रांगदः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootचित्राङ्गद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (नाम)
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक क्रियाविशेषण (locative adverb)
जाबालिसहितःaccompanied by Jābāli
जाबालिसहितः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootजाबालि + सहित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—तृतीया-तत्पुरुषः (जाबालिना सहितः = accompanied by Jābāli)
नृपःthe king
नृपः:
Apposition (सम्बोधन/विशेष्य)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
कुमार्याwith a maiden
कुमार्या:
Sahakaraka (Accompaniment/सह)
TypeNoun
Rootकुमारी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन
सहितःtogether with
सहितः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसहित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (चित्रांगदः/नृपः)
सार्द्धम्together
सार्द्धम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसार्द्धम् (अव्यय)
Formअव्यय; सहार्थक (with/together)
नग्नयाnaked
नग्नया:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनग्ना (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (कुमार्या)
तत्समुत्थयाarisen from that (cause/origin)
तत्समुत्थया:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् + समुत्थ (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (तस्मात् समुत्था = arisen from that)
सन्तिष्ठतेstands/remains
सन्तिष्ठते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + स्था (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
तदग्रेin front of that
तदग्रे:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतद् + अग्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (तस्य अग्रे = in front of that)
तुbut/indeed
तु:
Discourse particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधार्थक निपात (but/indeed)
शप्तःcursed
शप्तः:
Karta (Subject complement/कर्तृविशेषण)
TypeVerb
Rootशप् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (Past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
जाबालिनाby Jābāli
जाबालिना:
Karana/Agent-in-passive (Instrumental agent/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootजाबालि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
पुराformerly
पुरा:
Kriya-visheshana (Temporal/काल)
TypeIndeclinable
Rootपुरा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (formerly)

Sūta (narrative description)

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis

Scene: Before a shrine, King Citrāṅgada stands with sage Jābāli; beside them a maiden stands unclothed, marked by an uncanny/discordant appearance; pilgrims look on, some mocking, some awed; the deity’s sanctum anchors the scene.

C
Citrāṅgada
J
Jābāli
K
Kumārī
C
Citrapīṭha
C
Citreśvara

FAQs

Purāṇic sacred sites preserve moral narratives—curses and their consequences—so pilgrims learn dharma through place-based memory.

The kṣetra of Citrapīṭha associated with Lord Citreśvara.

None explicitly; the verse introduces the site-legend that motivates subsequent offerings and worship.