Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 5

मध्याह्न ऋषयो विप्रास्तीर्थं जग्मुः स्वकाश्रमात् । तदानीमेव सर्वास्ता ऋषीभार्याः समागताः

madhyāhna ṛṣayo viprāstīrthaṃ jagmuḥ svakāśramāt | tadānīmeva sarvāstā ṛṣībhāryāḥ samāgatāḥ

دوپہر کے وقت رشی برہمن اپنے اپنے آشرموں سے تیرتھ کے اشنان کو گئے۔ اسی گھڑی تمام رشیوں کی پتنیوں بھی وہاں جمع ہو گئیں۔

मध्याह्नेat midday
मध्याह्ने:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमध्याह्न (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन — Locative singular
ऋषयःsages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Nominative plural
विप्राःbrahmins
विप्राः:
Apposition (समनाधिकरण)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Nominative plural
तीर्थम्to the sacred ford/pilgrimage place
तीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन — Accusative singular
जग्मुःwent
जग्मुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट् (Perfect/लिट्), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन — 3rd pl perfect of √गम्
स्वक-आश्रमात्from their own hermitage
स्वक-आश्रमात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootस्वक (प्रातिपदिक) + आश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/पञ्चमी), एकवचन — Ablative singular; ‘own’ + ‘hermitage’
तदानीम्then / at that time
तदानीम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतदानीम् (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय — temporal adverb
एवindeed / just
एव:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिपात — emphatic particle
सर्वाःall
सर्वाः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Nominative plural
ताःthose (women)
ताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Pronoun, nominative plural
ऋषी-भार्याःwives of the sages
ऋषी-भार्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक) + भार्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — Nominative plural; ‘sages’ + ‘wives’
समागताःassembled / came together
समागताः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + आ + गम् (धातु)
Formक्त (Past passive participle/क्त), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन — PPP used predicatively

Lomaśa

Tirtha: दारुवन-तीर्थ (स्नानस्थान)

Type: ghat

Scene: मध्याह्न-प्रकाशे आश्रमात् निर्गताः ऋषयः कमण्डलु-धारिणः तीर्थतटं प्रति; तटदेशे ऋषीभार्याः समूहेन समागताः, जल-दीप्तिः, शान्त-गृह्य-परिवेशः

Ṛṣis
T
Tīrtha

FAQs

It situates the sacred story in a pilgrimage rhythm—āśrama life oriented toward tīrtha and ritual purity.

A tīrtha in the Dāruvana setting is referenced generally; the exact named tīrtha is not specified in this verse.

Implied tīrtha-visit/snānācāra (going to a sacred ford for bathing/rites), though not spelled out as a command.