Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 24

श्रुतिस्मृत्यविरुद्धा सा बुद्धिस्त्वय्यस्ति निर्मला । अथ कृच्छ्रेषु दुर्गेषु व्यापत्सु स्वजनस्य च

śrutismṛtyaviruddhā sā buddhistvayyasti nirmalā | atha kṛcchreṣu durgeṣu vyāpatsu svajanasya ca

وہ پاکیزہ بصیرت تم میں موجود ہے جو شروتی اور سمرتی کے خلاف نہیں۔ اور وہ سختیوں میں، ہولناک خطرات میں، اور اپنے لوگوں پر آنے والی آفتوں میں بھی ثابت قدم رہتی ہے۔

श्रुति-स्मृति-अविरुद्धाnot contrary to śruti and smṛti
श्रुति-स्मृति-अविरुद्धा:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्रुति-स्मृति-अविरुद्ध (प्रातिपदिक; घटकाः: श्रुति + स्मृति + अविरुद्ध)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; तत्पुरुषसमासः (श्रुत्या स्मृत्या च अविरुद्धा = not opposed to śruti and smṛti); विशेषणम् (qualifying ‘बुद्धिः’)
साthat
सा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; सर्वनाम (that/she)
बुद्धिःintellect
बुद्धिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootबुद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन
त्वयिin you
त्वयि:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (सर्वनाम), सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; अधिकरणे (in you)
अस्तिis
अस्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट् (Present/लट्), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपदम्
निर्मलाpure
निर्मला:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर्मल (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; विशेषणम् (qualifying ‘बुद्धिः’)
अथthen, now
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्ययम् (discourse particle: then/now)
कृच्छ्रेषुin hardships
कृच्छ्रेषु:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकृच्छ्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), बहुवचन; अधिकरणे (in hardships)
दुर्गेषुin difficult situations
दुर्गेषु:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदुर्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), बहुवचन; अधिकरणे (in difficult situations/forts)
व्यापत्सुin calamities
व्यापत्सु:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootव्यापद्/विपद् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), बहुवचन; अधिकरणे (in calamities)
स्वजनस्यof one’s own people/kinsmen
स्वजनस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootस्वजन (प्रातिपदिक; घटकाः: स्व + जन)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचन; कर्मधारयसमासः (स्वः जनः = one’s own people); सम्बन्धे (of one’s kinsman)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (and)

Lomaharṣaṇa (Sūta) narrating within Māheśvarakhaṇḍa (deductive attribution)

Scene: A calm counselor stands with a palm-leaf manuscript (Śruti–Smṛti) while storms, collapsing bridges, and distressed relatives appear behind; the counselor’s steady gaze symbolizes unwavering buddhi in ‘kṛcchra’ and ‘durga’ situations.

Ś
Śruti
S
Smṛti

FAQs

True wisdom remains aligned with śāstra (Śruti–Smṛti) and does not collapse under crisis; it protects dharma even in danger.

No tīrtha is referenced; the focus is on scriptural alignment and steadiness in adversity.

None; the verse emphasizes śāstra-consistent decision-making rather than a specific rite.