Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 26

तद्दक्षिणायां काष्ठायां शेषतीर्थमनुत्तमम् । महापापौघ शेषोपि न तिष्ठेद्यन्निमज्जनात्

taddakṣiṇāyāṃ kāṣṭhāyāṃ śeṣatīrthamanuttamam | mahāpāpaugha śeṣopi na tiṣṭhedyannimajjanāt

اس کے جنوب کی سمت لکڑی کے مقام پر بے مثال شیش تیرتھ ہے۔ وہاں غوطہ لگانے سے بڑے بڑے پاپوں کے سیلاب کا بچا کھچا اثر بھی قائم نہیں رہتا۔

तत्that
तत्:
Sambandha (Deictic)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘दक्षिणायाम्’ इत्यस्य निर्देशक (that)
दक्षिणायाम्in the southern (side)
दक्षिणायाम्:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदक्षिणा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; अधिकरणम् (in the southern direction/side)
काष्ठायाम्in the quarter/direction
काष्ठायाम्:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकाष्ठा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; दिशावाचक-शब्दः (quarter/direction)
शेषतीर्थम्the Śeṣa tīrtha
शेषतीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशेष (प्रातिपदिक) + तीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (शेषस्य तीर्थम्)
अनुत्तमम्unsurpassed
अनुत्तमम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअनुत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘शेषतीर्थम्’ इत्यस्य विशेषणम्
महापापौघःa great flood of sins
महापापौघः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + पाप (प्रातिपदिक) + ओघ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (महान् पापानाम् ओघः)
शेषःremaining
शेषः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootशेष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘महापापौघः’ इत्यस्य विशेषणम् (remaining)
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसम्भावना/अपि-कारार्थक-अव्यय (even/also)
does not
:
Pratishedha (Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय
तिष्ठेत्would remain
तिष्ठेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्था (√स्था धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; ‘तिष्ठेत्’ = would remain/stand
यत्because (of which)
यत्:
Hetu (Cause marker)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; सम्बन्धसूचक (because/that which)
निमज्जनात्from immersion (there)
निमज्जनात्:
Apadana/Hetu (Cause/Source)
TypeNoun
Rootनि + मज्ज् (√मज्ज् धातु) + अन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (अपादान/हेतु), एकवचन; कृदन्त-भाववाचक ‘निमज्जन’ (immersion)

Skanda (deduced for Kāśīkhaṇḍa dialogue context)

Tirtha: Śeṣa-tīrtha

Type: ghat

Listener: Pilgrimage audience

Scene: A devotee performs full immersion at a quiet Kāśī water-step; above, a symbolic presence of Śeṣa (cosmic serpent) as a protective canopy; dark ink-like ‘sins’ dissolve into clear water.

Ś
Śeṣa-tīrtha
Ś
Śeṣa
K
Kāśī (Vārāṇasī)
M
Mahāpāpa

FAQs

The tīrtha is celebrated as radically purifying—sin is depicted as unable to endure the sanctity of the place.

Śeṣa-tīrtha, located on the southern side within the Kāśī tīrtha landscape.

Nimajjana—ritual immersion/bathing at Śeṣa-tīrtha.