Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 12

अलंघ्यशासनः श्रीमान्विष्णुभक्तिपरायणः । अभुनक्प्रचुरान्भोगान्समंताद्विष्णुसात्कृतान्

alaṃghyaśāsanaḥ śrīmānviṣṇubhaktiparāyaṇaḥ | abhunakpracurānbhogānsamaṃtādviṣṇusātkṛtān

اُس کا حکم ناقابلِ تجاوز تھا؛ وہ صاحبِ جلال اور وِشنو بھکتی میں سراپا منہمک تھا۔ اُس نے ہر سمت وِشنو کی کرپا سے مقدّس اور عطا کردہ بے شمار لذّتوں سے بہرہ لیا۔

अलङ्घ्य-शासनःwhose rule is untransgressable
अलङ्घ्य-शासनः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअलङ्घ्य (प्रातिपदिक/कृदन्त ‘a-laṅghya’) + शासन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारयः (अलङ्घ्यं शासनं यस्य) — विशेषणम् (सः)
श्रीमान्prosperous / illustrious
श्रीमान्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्रीमत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम्
विष्णु-भक्ति-परायणःdevoted to devotion to Viṣṇu
विष्णु-भक्ति-परायणः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविष्णु (प्रातिपदिक) + भक्ति (प्रातिपदिक) + परायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तत्पुरुषः (विष्णौ भक्तिः; तस्यां परायणः) — विशेषणम्
अभुनक्enjoyed
अभुनक्:
Kriya (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootभुज् (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत/Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्; ‘अभुनक्’ = he enjoyed/ate
प्रचुरान्abundant
प्रचुरान्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रचुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषणम् (भोगान्)
भोगान्enjoyments
भोगान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootभोग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
समन्तात्on all sides / entirely
समन्तात्:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसमन्तात् (अव्यय)
Formअव्यय; उपपद-क्रियाविशेषणम् (adverb) — ‘सर्वतः/चारुतः’
विष्णु-सात्-कृतान्made subservient to Viṣṇu / offered to Viṣṇu
विष्णु-सात्-कृतान्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविष्णु (प्रातिपदिक) + सात् (अव्यय/उपपद) + कृ (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (P.P.P.), पुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; उपपद-तत्पुरुषः (विष्णु-सात् कृत) — विशेषणम् (भोगान्)

Skanda (deduced; Kāśīkhaṇḍa commonly Skanda → Agastya)

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Scene: An illustrious king issuing just commands; around him, abundance—harvest, jewels, music—yet all offerings are first placed before a Viṣṇu icon, indicating pleasures sanctified by devotion.

V
Viṣṇu

FAQs

Devotion to Viṣṇu makes authority righteous and prosperity sanctified rather than corrupting.

No specific tirtha is named in this verse; it continues the Kāśī Khaṇḍa’s devotional-ethical narrative.

None explicitly; it highlights viṣṇu-bhakti as the sustaining practice.