Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 230

वासुदेवश्च शंखारि गदाजलजभृत्सदा । शंखांबुज गदाचक्री ध्येयो नारायणो नृभिः

vāsudevaśca śaṃkhāri gadājalajabhṛtsadā | śaṃkhāṃbuja gadācakrī dhyeyo nārāyaṇo nṛbhiḥ

واسودیو ہمیشہ شنکھ، چکر، گدا اور کنول دھارے رہتا ہے؛ شنکھ، کنول، گدا اور چکر سے آراستہ نارائن کا انسانوں کو دھیان کرنا چاہیے۔

वासुदेवःVāsudeva
वासुदेवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवासुदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक-निपात (conjunction: ‘and’)
शंखारिःbearing the conch
शंखारिः:
Visheshaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशंख-आरी (प्रातिपदिक; शंख + आरी/अरि)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः—उपपद-तत्पुरुषः (शंखं धारयति/शंखेन युक्तः)
गदाजलजभृत्bearing mace and lotus
गदाजलजभृत्:
Visheshaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगदा-जलज-भृत् (प्रातिपदिक; गदा + जलज + भृत्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः—उपपद-तत्पुरुषः (गदां जलजं च बिभर्ति)
सदाalways
सदा:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक-अव्यय (adverb: ‘always’)
शंखाम्बुजः(having) conch and lotus
शंखाम्बुजः:
Visheshaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशंख-अम्बुज (प्रातिपदिक; शंख + अम्बुज)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः—इतरेतर-द्वन्द्वः (शंखश्च अम्बुजं च)
गदाचक्री(having) mace and discus
गदाचक्री:
Visheshaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगदा-चक्रिन् (प्रातिपदिक; गदा + चक्रिन्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः—इतरेतर-द्वन्द्वः (गदा च चक्रं च यस्य)
ध्येयःto be meditated upon
ध्येयः:
Vidheyavisheshaṇa (Predicate adjective/विधेय)
TypeAdjective
Rootध्यै (धातु) + यत् (कृदन्त)
Formयत्-प्रत्ययान्त (gerundive/भाव्य), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विधेय (to be meditated upon)
नारायणःNārāyaṇa
नारायणः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनारायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
नृभिःby men/people
नृभिः:
Karta (Agent in passive/कर्ता)
TypeNoun
Rootनृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन

Skanda (deduced, Kāśīkhaṇḍa context: Skanda teaching Agastya)

Tirtha: Bindumādhava/Nārāyaṇa (contextual)

Type: temple

Scene: A meditator seated near the Ganga or in a shrine, eyes half-closed; above the heart-lotus appears Vāsudeva/Nārāyaṇa, four-armed, holding conch, discus, mace, and lotus, radiating calm light.

V
Vāsudeva
N
Nārāyaṇa
Ś
Śaṅkha
C
Cakra
G
Gadā
P
Padma

FAQs

Steady contemplation (dhyāna) on Nārāyaṇa’s auspicious form is upheld as a direct spiritual practice.

No specific tīrtha is named; the focus is on Nārāyaṇa-dhyāna within the Kāśī-khaṇḍa teaching flow.

Dhyāna (meditation) on Nārāyaṇa/Vāsudeva bearing śaṅkha, cakra, gadā, and padma.