Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 11

अंडान्निर्गतमात्रेण क्रोधारुणमुखश्रिया । अर्धनिष्पन्नदेहेन शिशुना शापिता प्रसूः

aṃḍānnirgatamātreṇa krodhāruṇamukhaśriyā | ardhaniṣpannadehena śiśunā śāpitā prasūḥ

انڈے سے نکلتے ہی، غصّے سے سرخ چہرے کی تابانی کے ساتھ، آدھا بنا ہوا جسم رکھنے والے اس بچے نے اپنی ماں کو بددعا دی۔

अण्डात्from the egg
अण्डात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootअण्ड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, पञ्चमी (5th/ablative), एकवचनम्
निर्गतमात्रेणby the mere act of having just emerged
निर्गतमात्रेण:
Hetu/Instrument (Cause/means/हेतु-करण)
TypeNoun
Rootनिर् + गम् (धातु) → निर्गत (प्रातिपदिक; क्त) + मात्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, तृतीया (3rd/instrumental), एकवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (निर्गतस्य मात्रम्)
क्रोधारुणमुखश्रियाwith a splendor of a face reddened by anger
क्रोधारुणमुखश्रिया:
Hetu/Instrument (Accompaniment/means/सह-करण)
TypeNoun
Rootक्रोध (प्रातिपदिक) + अरुण (प्रातिपदिक) + मुख (प्रातिपदिक) + श्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, तृतीया (3rd/instrumental), एकवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (क्रोधेन अरुणं मुखं यस्याः सा श्रीः)
अर्धनिष्पन्नदेहेनwith a half-formed body
अर्धनिष्पन्नदेहेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअर्ध (प्रातिपदिक) + निष्पन्न (प्रातिपदिक; √पद्/पन् क्त) + देह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया (3rd/instrumental), एकवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (अर्धं निष्पन्नः देहः यस्य)
शिशुनाby the child
शिशुना:
Kartr-karana (Agent in passive/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootशिशु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया (3rd/instrumental), एकवचनम्
शापिताwas cursed
शापिता:
Kriya (Passive predicate/कर्मणि-क्रिया)
TypeVerb
Rootशप् (धातु) → शापित (प्रातिपदिक; क्त)
Formकृदन्त-भूतकर्मणि (past passive participle); स्त्रीलिङ्गः, प्रथमा (1st/nominative), एकवचनम्; ‘प्रसूः’ इति विशेष्येण सह
प्रसूःthe mother (Vinatā)
प्रसूः:
Karman (Patient/कर्म; in passive construction)
TypeNoun
Rootप्रसू (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा (1st/nominative), एकवचनम्

Skanda (deduced Kāśīkhaṇḍa narrative voice)

Tirtha: Kāśī (contextual frame)

Type: kshetra

Scene: The half-formed child, face flushed red with anger, emerges and immediately utters a curse; Vinatā recoils in grief and fear; the air seems charged with fiery tejas.

V
Vinatā (implied mother)
A
Aruṇa (implied child)

FAQs

Actions driven by impatience can yield suffering and harsh reactions; dharma urges foresight and self-control.

No tīrtha is specified in this verse.

None.