Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 62

नृणां पापकृतां तीर्थे पापस्य शमनं भवेत् । यथोक्तं फलदं तीर्थं भवेच्छ्रद्धात्मनां नृणाम्

nṛṇāṃ pāpakṛtāṃ tīrthe pāpasya śamanaṃ bhavet | yathoktaṃ phaladaṃ tīrthaṃ bhavecchraddhātmanāṃ nṛṇām

گناہ کرنے والے انسانوں کے لیے تیرتھ گناہوں کے فرو ہونے کی جگہ بن جاتا ہے۔ اور جن کے دل میں شردھا ہو، تیرتھ انہیں شاستروں میں بیان کردہ پھل خاص طور پر عطا کرتا ہے۔

नृणाम्of men
नृणाम्:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध), बहुवचन
पापकृताम्of those who commit sins
पापकृताम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाप-कृत् (प्रातिपदिक/कृदन्त); पाप + कृत् (कर्तरि कृत्)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; ‘पापं कुर्वन्ति ये’ (sin-doers)
तीर्थेin a tīrtha
तीर्थे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (अधिकरण), एकवचन
पापस्यof sin
पापस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध), एकवचन
शमनम्pacification/removal
शमनम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशमन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
भवेत्would be/should occur
भवेत्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
यथोक्तम्as stated
यथोक्तम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootयथा + उक्त (प्रातिपदिक; क्त)
Formअव्ययीभाव-समास; अव्ययवत् प्रयोगः (adverbial: ‘as said’)
फलदम्fruit-giving
फलदम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootफल-द (प्रातिपदिक); फल + द (ददाति-सम्बद्ध)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘फलम् ददाति’ (fruit-giving)
तीर्थम्the tīrtha
तीर्थम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (अत्र कर्तृपदं)
भवेत्would be
भवेत्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
श्रद्धात्मनाम्of the faithful
श्रद्धात्मनाम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्रद्धा-आत्मन् (प्रातिपदिक); श्रद्धा + आत्मन्
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; ‘श्रद्धा आत्मा यस्य’ (faithful-minded)
नृणाम्of men
नृणाम्:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन

Skanda

Tirtha: Kāśī-tīrtha (general)

Type: kshetra

Listener: null

Scene: A penitent pilgrim stands at the water’s edge with folded hands, eyes lowered in faith; the tīrtha appears luminous, suggesting sin’s pacification through sacred contact.

T
Tīrtha
Ś
Śraddhā
P
Pāpa

FAQs

Tīrthas heal moral impurity, but the promised fruits mature most fully when approached with śraddhā.

Tīrthas broadly; within the Kāśīkhaṇḍa arc, these teachings support the pre-eminence of Kāśī’s Avimukta-kṣetra.

Cultivating śraddhā while performing tīrtha-sevā (such as bathing and pilgrimage observances) so the stated results manifest.