Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 1

अगस्तिरुवाच । शृणु सुश्रोणि सुभगे वैश्वानरसमुद्भवम् । पुण्यशीलसुशीलाभ्यां यथोक्तं शिवशर्मणे

agastiruvāca | śṛṇu suśroṇi subhage vaiśvānarasamudbhavam | puṇyaśīlasuśīlābhyāṃ yathoktaṃ śivaśarmaṇe

اگستیہ نے کہا: سنو، اے خوش بخت، اے خوش اندام! ویشوانر (مقدس آگ) سے جنما یہ بیان۔ جیسا واقع ہوا تھا ویسا ہی نیک سیرت جوڑے پُنّیہ شیلا اور سُشیلا نے شیوشرمن کو سنایا تھا۔

अगस्तिःAgastya
अगस्तिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअगस्ति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु) लिट्
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
शृणुlisten
शृणु:
Kriyā (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) लोट्
Formलोट् (आज्ञार्थ/Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
सुश्रोणिO fair-hipped one
सुश्रोणि:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसुश्रोणि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन; विशेषण-रूपेण संबोधनम्
सुभगेO fortunate one
सुभगे:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसुभग (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन; विशेषण-रूपेण संबोधनम्
वैश्वानरसमुद्भवम्the origin arising from Vaiśvānara (Agni)
वैश्वानरसमुद्भवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवैश्वानर + समुद्भव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (वैश्वानरात् समुद्भवः)
पुण्यशीलसुशीलाभ्याम्by Puṇyaśīla and Suśīla
पुण्यशीलसुशीलाभ्याम्:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपुण्यशील + सुशील (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), द्विवचन; द्वन्द्वसमासः (पुण्यशीलश्च सुशीलश्च)
यथाas
यथा:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverb: as)
उक्तम्said
उक्तम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootवच् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; अव्ययीभावे ‘यथोक्तम्’ = यथा उक्तम् (as said)
शिवशर्मणेto Śivaśarman
शिवशर्मणे:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootशिवशर्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4), एकवचन; नकारान्त-प्रातिपदिक (शर्मन्)

Agastya

Listener: Unnamed addressed woman (contextually Lopāmudrā)

Scene: Sage Agastya addresses an auspicious woman (likely Lopāmudrā) in a hermitage setting; a sacred fire burns nearby, symbolizing Vaiśvānara as the ‘source’ of the account; the mood is calm and instructive.

A
Agastya
S
Suśroṇī (listener epithet)
V
Vaiśvānara
P
Puṇyaśīla
S
Suśīlā
Ś
Śivaśarman

FAQs

Purāṇic dharma is transmitted through revered dialogue and witness-based narration, grounding sacred instruction in exemplary lives.

The immediate verse introduces a narrative within Kāśīkhaṇḍa; the tirtha-glorification unfolds through the chapter’s story.

None in this opening line; it functions as a narrative introduction (kathā-prastāva).