Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 87

सकृत्प्रविश्य गोकर्णं न बिभेति ह्यघात्क्वचित् । तत्र सर्वे महात्मानस्तपसा शांतिमागताः

sakṛtpraviśya gokarṇaṃ na bibheti hyaghātkvacit | tatra sarve mahātmānastapasā śāṃtimāgatāḥ

جو ایک بار بھی گوکرن میں داخل ہو جائے، وہ کہیں بھی گناہ سے نہیں ڈرتا۔ وہاں سب مہاتما تپسیا کے ذریعے شانتی کو پہنچے ہیں۔

सकृत्once
सकृत्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसकृत् (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषणम्/adverb): ‘एकवारम्/once’
प्रविश्यhaving entered
प्रविश्य:
Pūrvakāla-kriyā (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-विश् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), परस्मैपदी; ‘प्रवेशं कृत्वा/after entering’
गोकर्णम्Gokarṇa (place)
गोकर्णम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootगोकर्ण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
not
:
Pratiṣedha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (negative particle)
बिभेतिfears
बिभेति:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootभी (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
हिindeed
हि:
Sambandha-bodhaka (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (emphatic/causal particle): ‘indeed/for’
अघात्from sin
अघात्:
Apādāna (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootअघ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; ‘अघात् = पापात्/from sin’
क्वचित्ever/anywhere
क्वचित्:
Deśa-kāla-adhikaraṇa (Locative adverbial/देश-कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootक्वचित् (अव्यय)
Formअव्यय (देश/काल-अव्यय): ‘कदाचित्/कस्मिंश्चित् स्थाने/at any time/anywhere’
तत्रthere
तत्र:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय (स्थानवाचक/adverb of place): ‘there’
सर्वेall
सर्वे:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; ‘सर्वे’ (qualifying महात्मानः)
महात्मानःgreat-souled ones
महात्मानः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
तपसाby austerity
तपसा:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
शान्तिम्peace
शान्तिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशान्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
आगताःattained
आगताः:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-गम् (धातु)
Formक्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्तरि प्रयोगः: ‘प्राप्ताः/having attained’

Unknown (narrative voice not identifiable from the isolated verse; likely Purāṇic narrator within Brahmottarakhaṇḍa)

Tirtha: Gokarṇa

Type: kshetra

Scene: A pilgrim steps into the sacred precinct of Gokarṇa; ascetics with matted hair sit in meditation near the sea-temple, radiating calm; the atmosphere conveys fearlessness and peace born of austerity.

G
Gokarṇa
M
Mahātmans (great sages)

FAQs

Entering a powerful tīrtha is framed as a turning point: fear of moral downfall diminishes, and peace is cultivated through tapas.

Gokarṇa.

Praveśa (entering/coming to the tīrtha) and tapas (austerity) are implied as the spiritual disciplines associated with the site.