Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 3

अस्त्येको वामदेवाख्यः शिवयोगी महा तपाः । निर्द्वंद्वो निर्गुणः शांतो निःसंगः समदर्शनः

astyeko vāmadevākhyaḥ śivayogī mahā tapāḥ | nirdvaṃdvo nirguṇaḥ śāṃto niḥsaṃgaḥ samadarśanaḥ

ایک شیو یوگی وام دیو نام کا تھا، جو بڑا تپسوی تھا۔ وہ دوئی سے آزاد، گُنوں سے ماورا، پُرسکون، بےتعلق اور یکساں نظر والا تھا۔

अस्तिthere is / exists
अस्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular)
एकःone, a certain
एकः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (Nominative, 1st), एकवचन (Singular)
वामदेवाख्यःnamed Vāmadeva
वामदेवाख्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootवामदेव + आख्य (प्रातिपदिक); वामदेव-आख्य
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘वामदेव’ इति नाम्ना आख्यः (named Vāmadeva)
शिवयोगीa Śiva-yogin
शिवयोगी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशिव + योगिन् (प्रातिपदिक); शिव-योगिन्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; योगी (yogin) of Śiva
महाgreat
महा:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘महान्’ इत्यस्य पदरूपम् (great)
तपाःan ascetic (one of austerity)
तपाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (Nominative), एकवचन; तपस्वी (ascetic) अर्थे
निर्द्वन्द्वःfree from opposites
निर्द्वन्द्वः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर्द्वन्द्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; निः + द्वन्द्व (free from dualities)
निर्गुणःwithout (worldly) qualities
निर्गुणः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर्गुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; निः + गुण (without qualities)
शान्तःpeaceful
शान्तः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशान्त (√शम् धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त (past participle) — ‘calmed/peaceful’
निःसङ्गःdetached
निःसङ्गः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिःसङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; निः + सङ्ग (detached)
समदर्शनःone who sees equally
समदर्शनः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम + दर्शन (प्रातिपदिक); सम-दर्शन
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समं दर्शनं यस्य (equal-seeing)

Sūta (narrator)

Scene: A serene Śiva-yogin Vāmadeva seated in stillness, ash-smeared, eyes half-closed, radiating equanimity; background minimal, suggesting guṇa-transcendence.

V
Vāmadeva
Ś
Śiva

FAQs

True Śiva-yoga is marked by equanimity, detachment, and transcendence of the guṇas, not merely external signs.

No tīrtha is referenced; the verse introduces a saintly exemplar (Vāmadeva) whose life will carry the teaching.

None directly; it outlines the inner disciplines/qualities of a realized Śaiva yogin.