Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 25

भुक्त्वाभुक्त्वा परित्यक्तामेकामेकां दिनेदिने । अन्तर्गृहेषु संस्थाप्य पुनरन्याः स्त्रियो धृताः

bhuktvābhuktvā parityaktāmekāmekāṃ dinedine | antargṛheṣu saṃsthāpya punaranyāḥ striyo dhṛtāḥ

انہیں بار بار استعمال کرنے کے بعد، میں روزانہ ایک ایک کو چھوڑ دیتا؛ انہیں حرم کے اندرونی کمروں میں رکھ کر، میں پھر نئی عورتوں کو پکڑ لیتا۔

bhuktvāhaving enjoyed
bhuktvā:
Pūrvakāla-kriyā (Gerundial)
TypeVerb
Root√bhuj (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), पूर्वकालिक क्रिया—‘having enjoyed’
abhuktvāhaving not enjoyed
abhuktvā:
Pūrvakāla-kriyā
TypeVerb
Roota- (नञ्) + √bhuj (धातु)
Formनञ्-युक्त क्त्वान्त (absolutive), ‘having not enjoyed’
parityaktāmabandoned
parityaktām:
Viśeṣaṇa (of ekām)
TypeAdjective
Rootpari-√tyaj (धातु) + kta (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त, स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘ekām’ इत्यस्य विशेषणम्
ekāmone (woman)
ekām:
Karma (Object)
TypeNoun
Rooteka (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; (स्त्री-व्यक्ति-पर्याय)
ekāmone by one
ekām:
Kriyāviśeṣaṇa (distributive)
TypeAdjective
Rooteka (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; पुनरुक्ति-प्रयोगः (one by one)
dinein a day
dine:
Kāla-adhikaraṇa
TypeNoun
Rootdina (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/7th), एकवचन
dineday by day
dine:
Kāla-adhikaraṇa
TypeNoun
Rootdina (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; पुनरुक्ति—‘day after day’
antar-gṛheṣuin inner rooms
antar-gṛheṣu:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootantar (अव्यय/उपसर्गसदृश) + gṛha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष—‘अन्तः गृहेषु’ (inside houses/inner chambers)
saṃsthāpyahaving placed
saṃsthāpya:
Pūrvakāla-kriyā
TypeVerb
Rootsaṃ-√sthā (धातु) + ṇic (causative) → saṃsthāpay + ल्यप् (gerund)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), ‘having placed/installed’
punaragain
punar:
Kriyāviśeṣaṇa
TypeIndeclinable
Rootpunar (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण
anyāḥother
anyāḥ:
Viśeṣaṇa (of striyaḥ)
TypeAdjective
Rootanya (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; ‘striyaḥ’ इत्यस्य विशेषणम्
striyaḥwomen
striyaḥ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootstrī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
dhṛtāḥwere kept
dhṛtāḥ:
Kriyā (Predicate)
TypeVerb
Root√dhṛ (धातु) + kta (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त, स्त्रीलिङ्ग? (वस्तुतः ‘striyaḥ’ स्त्रीलिङ्ग बहुवचन; PPP रूपं ‘dhṛtāḥ’ प्रथमा बहुवचन), कर्मणि—‘were kept/held’

Rākṣasa

Scene: A sequence-like tableau: women placed behind latticed doors in inner apartments, faces sorrowful; the king turns away toward another doorway, showing the cycle of abandonment.

R
Rākṣasa

FAQs

Treating persons as objects is profound adharma; such cruelty multiplies bondage and sorrow across lives.

No; the verse is ethical narrative rather than sthala-māhātmya.

None; the passage is a confession of wrongdoing.