Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 61

तस्यां निशायां व्युष्टायामृषभो योगिनां वरः । चंद्रांगदं समागत्य सीमंतिन्याः पतिं नृपम्

tasyāṃ niśāyāṃ vyuṣṭāyāmṛṣabho yogināṃ varaḥ | caṃdrāṃgadaṃ samāgatya sīmaṃtinyāḥ patiṃ nṛpam

جب وہ رات گزر گئی اور سحر نمودار ہوئی تو یوگیوں میں افضل رِشبھ آیا اور سیمنتنی کے شوہر، راجا چندر آنگد سے ملا۔

तस्याम्in that
तस्याम्:
Adhikarana (अधिकरण/locative)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; सर्वनाम
निशायाम्in the night
निशायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootनिशा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
व्युष्टायाम्when it had passed/dawned
व्युष्टायाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeVerb
Rootवि + वस् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (PPP) ‘व्युष्ट’ = ‘dawned/ended’; स्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; ‘निशायाम्’ इति विशेषणम्
ऋषभःṚṣabha (a sage)
ऋषभः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootऋषभ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
योगिनाम्of yogins
योगिनाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
वरःthe best
वरः:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootवर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘ऋषभः’ इति विशेष्यस्य विशेषणार्थे (श्रेष्ठः)
चन्द्राङ्गदम्Candrāṅgada (name of the king)
चन्द्राङ्गदम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootचन्द्राङ्गद (प्रातिपदिक) = चन्द्र + अङ्गद
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मपद
समागत्यhaving come/arrived
समागत्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + आ + गम् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभाव (gerund); पूर्वकालिक क्रिया
सीमन्तिन्याःof the wife (lady)
सीमन्तिन्याः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसीमन्तिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
पतिम्husband, lord
पतिम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
नृपम्king
नृपम्:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘पतिम्’ इति विशेष्यस्य समानााधिकरणम्

Purāṇic narrator (contextual; likely Sūta-style narration)

Scene: At dawn, a radiant yogin Ṛṣabha arrives at the palace; the king rises to greet him; morning light and sacred calm fill the hall.

Ṛṣabha
C
Candrāṅgada
S
Sīmantinī

FAQs

In Purāṇic dharma, enlightened sages approach rulers to guide them—spiritual wisdom is meant to direct worldly power.

No tīrtha is named in this verse; it sets up a sage–king encounter.

None explicitly; the verse introduces Ṛṣabha’s arrival.