Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 4

कर्णभीष्मोद्भवं रौद्रं दुःखं पाञ्चालिसम्भवम् । तव वक्त्राम्बुजौघेन प्लावितं निर्वृतिं गतः

karṇabhīṣmodbhavaṃ raudraṃ duḥkhaṃ pāñcālisambhavam | tava vaktrāmbujaughena plāvitaṃ nirvṛtiṃ gataḥ

کرن اور بھیشم سے اٹھنے والا وہ سخت غم، اور پانچالی سے وابستہ رنج—آپ کے کنول جیسے دہن سے بہنے والی کلام کی دھارا نے اسے بہا دیا؛ میں سکون کو پہنچ گیا ہوں۔

कर्णभीष्मोद्भवम्arising from Karṇa and Bhīṣma
कर्णभीष्मोद्भवम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकर्ण-भीष्म-उद्भव (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘कर्णभीष्माभ्याम् उद्भवम्’ (arisen from Karṇa and Bhīṣma)
रौद्रम्fierce/terrible
रौद्रम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootरौद्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘दुःखम्’ इत्यस्य विशेषणम्
दुःखम्sorrow
दुःखम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
पाञ्चालिसम्भवम्arising from Pāñcālī (Draupadī)
पाञ्चालिसम्भवम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाञ्चाली-सम्भव (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘पाञ्चाल्याः सम्भवम्’ (arisen from Draupadī/Pāñcālī)
तवyour
तव:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्तिः (Genitive), एकवचनम्
वक्त्र-अम्बुज-ओघेनby the flood/stream of (words from) your lotus-mouth
वक्त्र-अम्बुज-ओघेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवक्त्र-अम्बुज-ओघ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; बहुपद-तत्पुरुषः ‘वक्त्रस्य अम्बुजम्’ (lotus of mouth) + ‘ओघ’ (flood/stream)
प्लावितम्flooded/washed away
प्लावितम्:
Kriya (Predicate in passive/क्रियापद-भाव)
TypeAdjective
Rootप्लु (धातु) + त (क्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (past passive participle), नपुंसकलिङ्गः, प्रथमा/द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘(मम दुःखम्)’ इत्यस्य विशेषणम्
निर्वृतिम्peace/relief
निर्वृतिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनिर्वृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
गतःhas attained
गतः:
Kriya (Main predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु) + त (क्त)
Formभूतकृदन्तः (past active participle), पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्तरि प्रयोगः (having gone/attained)

Yudhiṣṭhira

Tirtha: Revā (Narmadā) tīrtha discourse (contextual)

Type: kshetra

Listener: Mārkaṇḍeya

Scene: A poetic visualization: from Mārkaṇḍeya’s lotus-like mouth flows a stream of luminous words that washes over Yudhiṣṭhira, dissolving dark clouds labeled with names—Karṇa, Bhīṣma, Pāñcālī’s sorrow—leaving the king serene.

Y
Yudhiṣṭhira
K
Karṇa
B
Bhīṣma
P
Pāñcālī (Draupadī)

FAQs

Sacred narration and wise speech are depicted as spiritually therapeutic, washing away intense grief and restoring inner calm.

Indirectly supports the Maṇināgeśvara narrative; the verse itself emphasizes the power of the sage’s discourse rather than naming a rite at the site.

None explicitly; the implied practice is kathā-śravaṇa (listening to sacred account).