Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 2

स्वांशेन भास्करस्तत्र तिष्ठते चोत्तरे तटे । सर्वव्याधिहरः पुंसां नर्मदायां व्यवस्थितः

svāṃśena bhāskarastatra tiṣṭhate cottare taṭe | sarvavyādhiharaḥ puṃsāṃ narmadāyāṃ vyavasthitaḥ

وہیں شمالی کنارے پر بھاسکر (سورج) اپنے ہی ایک اَمش کے ساتھ قیام پذیر ہے؛ نَرمدا میں مستقر ہو کر وہ انسانوں کی تمام بیماریوں کو دور کرتا ہے۔

स्वांशेनby (his) own portion
स्वांशेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootस्व-अंश (प्रातिपदिक; स्व + अंश)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; ‘स्व’ इति षष्ठी-सम्बन्धेन (‘स्वस्य अंशः’)
भास्करःthe Sun
भास्करः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootभास्कर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक क्रियाविशेषण (locative adverb)
तिष्ठतेstands/remains
तिष्ठते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootस्था (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय-बोधक (conjunction)
उत्तरेon the northern
उत्तरे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; ‘तटे’ इत्यस्य विशेषणम्
तटेbank
तटे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootतट (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
सर्वव्याधिहरःremover of all diseases
सर्वव्याधिहरः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व-व्याधि-हर (प्रातिपदिक; सर्व + व्याधि + हर)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; ‘भास्करः’ इत्यस्य विशेषणम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (‘व्याधीनां हरः’)
पुंसाम्of men/people
पुंसाम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपुंस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
नर्मदायाम्in/on the Narmadā
नर्मदायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootनर्मदा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
व्यवस्थितःsituated/established
व्यवस्थितः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि-अव-√स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle, क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘भास्करः’ इत्यस्य विशेषणम्

Śrī Mārkaṇḍeya

Tirtha: Bhāskara-sannidhāna on Revā (Sūrya-tīrtha)

Type: ghat

Listener: Pārtha (Arjuna)

Scene: A radiant Sūrya presence hovering above a riverbank shrine; pilgrims bathing in Narmadā; healing motif—devotees with folded hands, light bathing the water.

B
Bhāskara (Sūrya)
N
Narmadā (Revā)

FAQs

Divine presence in sacred landscapes is portrayed as therapeutic—spiritual merit and bodily well-being are intertwined.

The Sūrya-associated tīrtha on the northern bank of the Narmadā (Revā).

No explicit rite in this verse; it emphasizes the healing power of the site.