Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 25

सिंहैर्व्याघ्रैर्वराहैश्च गजैश्चैव महोत्कटैः । महिषैश्च महाकायैः कुरङ्गैश्चित्रकैः शशैः

siṃhairvyāghrairvarāhaiśca gajaiścaiva mahotkaṭaiḥ | mahiṣaiśca mahākāyaiḥ kuraṅgaiścitrakaiḥ śaśaiḥ

وہاں شیر، ببر اور ورَاہ (جنگلی سور) آباد تھے؛ نیز نہایت زور آور ہاتھی؛ بڑے جسامت والے بھینسے؛ اور ہرن، چِترک (چِتکبرے ہرن) اور شَش (خرگوش) بھی تھے۔

सिंहैःwith lions
सिंहैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसिंह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
व्याघ्रैःwith tigers
व्याघ्रैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootव्याघ्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
वराहैःwith boars
वराहैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवराह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
गजैःwith elephants
गजैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootगज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय, अवधारण (particle: ‘indeed/just’)
महोत्कटैःvery formidable
महोत्कटैः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक) + उत्कट (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; कर्मधारयः (‘महान्तः उत्कटाः’)—‘गजैः’ इत्यस्य विशेषणम्
महिषैःwith buffaloes
महिषैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमहिष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
महाकायैःhuge-bodied
महाकायैः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहा (प्रातिपदिक) + काय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; कर्मधारयः (‘महान् कायः येषाम्’/‘महाकायाः’)—‘महिषैः’ इत्यस्य विशेषणम्
कुरङ्गैःwith antelopes/deer
कुरङ्गैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootकुरङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
चित्रकैःwith spotted deer (citraka)
चित्रकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootचित्रक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
शशैःwith hares
शशैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootशश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन

Sūta (Lomaharṣaṇa) narrating to the sages (contextual deduction)

Tirtha: Revā-tīra araṇya (general)

Type: kshetra

Scene: A dense forest clearing where elephants and buffaloes graze at a distance; deer and hares in the foreground; hints of lions/tigers/boars deeper in shadow—conveying majesty rather than violence; pilgrims proceed cautiously.

S
Siṃha
V
Vyāghra
V
Varāha
G
Gaja
M
Mahiṣa
K
Kuraṅga
C
Citraka (spotted deer)
Ś
Śaśa

FAQs

Holiness is shown as a power that orders even the wild—strength and gentleness coexist within a sanctified domain.

The Vindhya āśrama-forest region described in Revākhaṇḍa, presented as a flourishing sacred habitat.

None; the focus is on the sacred setting that frames later tīrtha and dharma teachings.