Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 6

अवस्थां तस्य ते दृष्ट्वा विषादमगमन्परम् । असहित्वा तु तद्दुःखं सर्वे ते मनसा द्विजाः

avasthāṃ tasya te dṛṣṭvā viṣādamagamanparam | asahitvā tu tadduḥkhaṃ sarve te manasā dvijāḥ

اس کی حالت دیکھ کر وہ شدید رنج میں ڈوب گئے۔ اس دکھ کو برداشت نہ کر سکے؛ وہ سب دو بار جنم والے رِشی دل ہی دل میں لرز اٹھے۔

अवस्थाम्condition/state
अवस्थाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअवस्था (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootदृश् (धातु) → दृष्ट्वा (क्त्वान्त)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययीभाव (gerund/absolutive): ‘having seen’
विषादम्despair/sorrow
विषादम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविषाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अगमन्they went/entered (into)
अगमन्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलङ् (Imperfect/Past), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन
परम्extreme
परम्:
Karma (Object-qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘विषादम्’ इत्यस्य विशेषण
असहित्वाunable to bear
असहित्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootसह् (धातु) → असहित्वा (क्त्वान्त; नञ्-पूर्वक)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund): ‘not enduring/having been unable to bear’
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/अन्वयार्थक-निपात (particle: but/indeed)
तत्-दुःखम्that/his suffering
तत्-दुःखम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + दुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (तस्य दुःखम् = his suffering)
सर्वेall
सर्वे:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘ते’ इत्यस्य विशेषण
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
मनसाwith (their) mind
मनसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
द्विजाःbrāhmaṇas / twice-born
द्विजाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘ते’ इत्यस्य विशेषण/अपपद

Narrator (contextual Purāṇic narrator)

Tirtha: Revā-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Scene: A still tableau: sages with bowed heads and tearful eyes, hands clenched or in prayer; Māṇḍavya’s pain is visible, yet his aura remains steady; the forest seems hushed.

M
Māṇḍavya
D
Dvijas (Ṛṣis)

FAQs

The righteous feel another’s pain as their own; compassion is a sign of inner purity.

The broader Revā (Narmadā) sacred landscape frames the story, but no particular tīrtha is praised in this verse.

None; it describes the sages’ emotional response.