Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 44

इदं ते कथितं राजन्स्कन्दतीर्थस्य सम्भवम् । धन्यं यशस्यमायुष्यं सर्वदुःखघ्नमुत्तमम् । सर्वपापहरं पुण्यं देवदेवेन भाषितम्

idaṃ te kathitaṃ rājanskandatīrthasya sambhavam | dhanyaṃ yaśasyamāyuṣyaṃ sarvaduḥkhaghnamuttamam | sarvapāpaharaṃ puṇyaṃ devadevena bhāṣitam

اے راجن! میں نے تمہیں اسکند تیرتھ کی پیدائش اور عظمت بیان کی—یہ نہایت اعلیٰ ہے، برکت، شہرت اور درازیِ عمر دینے والا، ہر غم کو مٹانے والا؛ ہر پاپ کو دھونے والا پُنّیہ، جیسا کہ دیوتاؤں کے دیوتا نے فرمایا ہے۔

इदम्this
इदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन — Neuter, Nom./Acc. singular
तेto you/for you
ते:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचन — Genitive singular (to/for you in sense of संबन्ध)
कथितम्told/related
कथितम्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootकथित (कृदन्त-प्रातिपदिक); धातु-आधार: कथ् (धातु)
Formक्त (Past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — PPP, Neuter Nom./Acc. singular; कर्मणि प्रयोगार्थे — ‘has been told’
राजन्O king
राजन्:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative/सम्बोधन), एकवचन — Masculine, Vocative singular
स्कन्दतीर्थस्यof Skanda’s tīrtha
स्कन्दतीर्थस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootस्कन्द + तीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचन — Neuter, Genitive singular; षष्ठी-तत्पुरुष (स्कन्दस्य तीर्थम्)
सम्भवम्origin/account (of its arising)
सम्भवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसम्भव (प्रातिपदिक); धातु-आधार: भू (धातु) with सम्-
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन — Accusative singular; ‘origin/account’
धन्यम्blessed/auspicious
धन्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootधन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — Neuter Nom./Acc. singular; विशेषणं (इदम्/कथितम्)
यशस्यम्fame-giving
यशस्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootयशस्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — Neuter Nom./Acc. singular; विशेषणं
आयुष्यम्life-prolonging
आयुष्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआयुष्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — Neuter Nom./Acc. singular; विशेषणं
सर्वदुःखघ्नम्destroyer of all suffering
सर्वदुःखघ्नम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व + दुःख + घ्न (प्रातिपदिक); धातु-आधार: हन् (धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — Neuter Nom./Acc. singular; तत्पुरुष: सर्वं दुःखं हन्ति — ‘destroyer of all sorrow’
उत्तमम्supreme/excellent
उत्तमम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — Neuter Nom./Acc. singular; विशेषणं
सर्वपापहरम्remover of all sins
सर्वपापहरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व + पाप + हर (प्रातिपदिक); धातु-आधार: हृ (धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — Neuter Nom./Acc. singular; तत्पुरुष: सर्वं पापं हरति — ‘remover of all sins’
पुण्यम्meritorious/holy
पुण्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — Neuter Nom./Acc. singular; विशेषणं
देवदेवेनby the God of gods
देवदेवेन:
Kartr-karana (Agent in passive/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootदेव + देव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन — Masculine, Instrumental singular; षष्ठी-तत्पुरुष (देवानां देवः) — ‘God of gods’
भाषितम्spoken
भाषितम्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeAdjective
Rootभाषित (कृदन्त-प्रातिपदिक); धातु-आधार: भाष् (धातु)
Formक्त (Past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन — PPP, Neuter Nom./Acc. singular; विशेषणं (इदम्) — ‘spoken’

Unspecified in snippet (contextually Śrī Mārkaṇḍeya addressing the King; teaching attributed to Devadeva—Śiva)

Tirtha: Skanda-tīrtha

Type: kshetra

Listener: Rājan (King)

Scene: A narrator-sage addressing a king in a court or hermitage setting, gesturing toward a symbolic river-tīrtha and a Śiva emblem; the verse reads like a concluding benediction.

S
Skanda-tīrtha
D
Devadeva (Śiva)

FAQs

The māhātmya genre frames sacred geography as a path to purification—removing sorrow and sin while supporting dharmic prosperity.

Skanda-tīrtha, whose origin and benefits are summarized.

No new prescription; it concludes the praise, emphasizing the tīrtha’s papahara (sin-removing) potency.