Previous Verse
Next Verse

Shloka 11

हिमालयस्य निर्णयः — शिवाय पार्वत्याः प्रदाने

Himālaya’s Resolution to Give Pārvatī to Śiva

हिमाचल उवाच । सप्तर्षयो महाभागा वचः शृणुत मामकम् । विस्मयो मे गतस्सर्वश्शिवयोश्चरितं श्रुतम्

himācala uvāca | saptarṣayo mahābhāgā vacaḥ śṛṇuta māmakam | vismayo me gatassarvaśśivayoścaritaṃ śrutam

ہِماچل نے کہا—اے نیک بخت سَپتَرشیو! میری بات سنو۔ شیو اور اُن کی ہمسر کے مقدس حالات سن کر میرا سارا تعجب جاگ اٹھا ہے۔

हिमाचलःHimālaya
हिमाचलः:
कर्ता (Speaker/Subject)
TypeNoun
Rootहिमाचल (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; वक्तृ-नाम
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Speech)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
सप्त-ऋषयःthe seven sages
सप्त-ऋषयः:
सम्बोधन (Vocative sense though nominative form)
TypeNoun
Rootसप्त (संख्या) + ऋषि (प्रातिपदिक)
Formद्विगु-समास (numeral compound); पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
महाभागाःgreatly fortunate; venerable
महाभागाः:
सम्बोधन (Address)
TypeAdjective
Rootमहाभाग (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास: महत् भागः/भाग्यं येषाम्; पुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; संबोधनार्थे (addressing)
वचःwords; speech
वचः:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootवचस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
शृणुतlisten
शृणुत:
क्रिया (Command)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), बहुवचन; परस्मैपद
मामकम्my
मामकम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootमामक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (of वचः)
विस्मयःwonder; astonishment
विस्मयः:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootविस्मय (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
मेmy
मे:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/Genitive) / चतुर्थी (4th/Dative) एकवचन; अत्र षष्ठी (possessive)
गतःgone; arisen (context-dependent)
गतः:
विशेषण (Predicate/Qualifier)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past participle); पुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘विस्मयः’ इत्यस्य विशेषण
सर्वशःcompletely; in every way
सर्वशः:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootसर्वशस् (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; प्रकारवाचक क्रियाविशेषण
शिवयोःof Śiva (and Pārvatī) / of the two Śivas
शिवयोः:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootशिव (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), द्विवचन (Dual)
चरितम्deed; story; conduct
चरितम्:
कर्म (Object of ‘heard’ implied)
TypeNoun
Rootचरित (प्रातिपदिक; चर् धातु क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अत्र प्रथमा (with ‘श्रुतम्’ as predicate)
श्रुतम्heard
श्रुतम्:
क्रिया-विशेषण (Predicate participle)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘चरितम्’ इत्यस्य विशेषण/विधेय

Himācala (Himavān/Himālaya)

Tattva Level: pashu

Shiva Form: Umāpati

Type: stotra

Shakti Form: Pārvatī

Role: teaching

S
Shiva
P
Parvati
S
Saptarishis

FAQs

It highlights śravaṇa (devout listening) to Śiva-carita as a purifier of the mind: wonder and reverence arise, turning the heart toward Pati (Śiva), the liberating Lord in Śaiva Siddhānta.

By praising the ‘carita’ of Śiva and His divine consort, the verse supports Saguna-bhakti—approaching Śiva through His manifested deeds and grace, which naturally leads devotees to Linga-worship as the accessible emblem of His presence.

A practical takeaway is regular śravaṇa and svādhyāya—hearing/reciting Śiva Purāṇa narratives—ideally alongside japa of the Pañcākṣarī (“Om Namaḥ Śivāya”) to stabilize devotion and contemplation.