Previous Verse
Next Verse

Shloka 9

Śatrughna’s Entry into Ahicchatrā

Temptation of Sumada and the Goddess’s Boon

इत्युक्तमाकर्ण्य महामतिर्नृपो । विचारयामास कुतो ह्युपस्थिताः । मया सुसृष्टास्तपसा सुरांगनाः । प्रत्यूह एवात्र विधेयमेष किम्

ityuktamākarṇya mahāmatirnṛpo | vicārayāmāsa kuto hyupasthitāḥ | mayā susṛṣṭāstapasā surāṃganāḥ | pratyūha evātra vidheyameṣa kim

یہ باتیں سن کر دانا بادشاہ نے غور کیا: “یہ دیوی اپسرائیں آخر کہاں سے آ پہنچی ہیں؟ یہ تو میری تپسیا ہی سے خوب صورت طور پر پیدا ہوئی ہیں—تو یہاں کیا کرنا چاہیے؟ کہیں یہ تپسیا میں خلل ڈالنے کے لیے بھیجا گیا کوئی رکاوٹ (پرتیوہ) تو نہیں؟”

इतिthus
इति:
Sambandha (Quotation marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formइति-निपात (quotative particle)
उक्तम्what was said
उक्तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootउक्त (कृदन्त-प्रातिपदिक; √वच् (धातु) + क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (that which was said)
आकर्ण्यhaving heard
आकर्ण्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootआ-√कर्ण्/√श्रु (धातु; ‘to hear’)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund)
महामतिःgreat-minded
महामतिः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहामति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (महती मतिः यस्य)
नृपःthe king
नृपः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
विचारयामासpondered/considered
विचारयामास:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-√चर् (धातु) (णिच् causative)
Formलिट्-लकार (Perfect/परोक्षभूत), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद; विचारयति इति णिच्
कुतःfrom where
कुतः:
Hetu/Prashna (Question of source/प्रश्न)
TypeIndeclinable
Rootकुतस् (अव्यय/प्रश्न)
Formप्रश्न-अव्यय (interrogative adverb)
हिindeed
हि:
Nipata (Emphasis/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (emphatic particle)
उपस्थिताःarrived/present
उपस्थिताः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउप-√स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त (arrived/present)
मयाby me
मया:
Kartr/Agent-in-instrumental (Agent/कर्ता-भाव)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), एकवचन; सर्वनाम
सुसृष्टाःwell-created
सुसृष्टाः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु-√सृज् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त विशेषण
तपसाby austerity
तपसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
सुरांगनाःcelestial women
सुरांगनाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुर-अङ्गना (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; (सुराणाम् अङ्गनाः)
प्रत्यूहःobstacle
प्रत्यूहः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रत्यूह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
एवonly/indeed
एव:
Nipata (Restriction/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-निपात (restrictive particle)
अत्रhere
अत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (locative adverb)
विधेयम्what should be done
विधेयम्:
Karya (Obligation/कार्य)
TypeNoun
Rootवि-√धा (धातु) + यत् (कृदन्त; विधेय)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; यत्-प्रत्ययान्त (gerundive/what should be done)
एषःthis
एषः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
किम्what?
किम्:
Prashna (Interrogative/प्रश्न)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; प्रश्न-सर्वनाम

Narrator (describing the king’s inner deliberation)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhayanaka

Sandhi Resolution Notes: इत्युक्तमाकर्ण्य = इति + उक्तम् + आकर्ण्य; महामतिर्नृपो = महामतिः + नृपः; ह्युपस्थिताः = हि + उपस्थिताः; सुसृष्टास्तपसा = सुसृष्टाः + तपसा; एवात्र = एव + अत्र; विधेयमेष = विधेयम् + एषः.

N
nṛpa (king)
S
surāṅganāḥ (celestial maidens/apsarases)

FAQs

Because extraordinary visions and pleasures can arise during austerity, and traditional Purāṇic narratives often portray such appearances as tests that can divert a practitioner from disciplined focus.

It emphasizes discernment (viveka): even if something seems “produced” by one’s spiritual effort, one should evaluate whether it supports the goal of austerity or becomes a distraction.

In Purāṇic idiom, intense tapas is portrayed as a potent force that can cause extraordinary manifestations; the verse frames this power cautiously, urging the ascetic to guard against diversion.