Previous Verse
Next Verse

Shloka 47

Adhyaya 81Suratha and Samadhi Seek Sage Medhas; Introduction to Mahamaya and the Madhukaitabha Origin Account

ऋषिरुवाच नित्यैव सा जगन्मूर्तिस्तया सर्वमिदं ततम् । तथापि तत्समुत्पत्तिर्बहुधा श्रूयतां मम ॥

ṛṣir uvāca nityaiva sā jagan-mūrtis tayā sarvam idaṃ tatam | tathāpi tat-samutpattir bahudhā śrūyatāṃ mama ||

رِشی نے کہا: وہ دیوی تو ازلی ہے، جگت کی مورت ہے؛ اسی سے یہ سب کچھ محیط ہے۔ پھر بھی اس کی ‘پیدائش’ کے بارے میں مجھ سے سنو، جیسا کہ اسے کئی طرح بیان کیا گیا ہے۔

ऋषिःthe sage
ऋषिः:
कर्ता (Speaker/Subject)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect/Past), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्
नित्याeternal
नित्या:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootनित्य (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (to सा)
एवindeed
एव:
अवधारण (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्ययम् (emphasis)
साshe
सा:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
जगन्मूर्तिःthe embodiment of the world
जगन्मूर्तिः:
कर्ता (Apposition)
TypeNoun
Rootजगत् + मूर्ति (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (जगतः मूर्तिः); स्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
तयाby her
तया:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्
सर्वम्all
सर्वम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (to इदम्)
इदम्this
इदम्:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
ततम्pervaded/spread
ततम्:
विशेषण (Predicate adjective)
TypeAdjective
Root√तन् (कृदन्त; ततम्)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; भूतकृदन्त-विशेषणम् (past participle)
तथाthus
तथा:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्ययम् (adverb: thus/so)
अपिhowever/though
अपि:
निपात (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपातः (particle: even/though)
तत्that
तत्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (to समुत्पत्तिः)
समुत्पत्तिःorigin/manifestation
समुत्पत्तिः:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootसमुत्पत्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
बहुधाin many ways
बहुधा:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootबहुधा (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्ययम् (adverb: in many ways)
श्रूयताम्let it be heard
श्रूयताम्:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Root√श्रु (धातु)
Formलोट्-लकारः (Imperative), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; कर्मणि-प्रयोगः (Passive); आज्ञार्थे/विधिलिङ्गार्थे (let it be heard)
ममfrom me / my
मम:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्तिः (Genitive), एकवचनम्
Medhas Ṛṣi to King Suratha (and Samādhi)

{ "primaryRasa": "adbhuta", "secondaryRasa": "shanta", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

Devī
Mahāmāyā as jaganmūrti (cosmic immanence)
ImmanenceEternity of ŚaktiMythic manifestation narratives

FAQs

Scriptural ‘origins’ of the Devī are pedagogical descriptions of her manifestations, not a denial of her eternality. This supports a layered reading of Purāṇic myth: literal narrative plus metaphysical doctrine.

Signals Pratisarga in a broad sense (periodic re-manifestation and divine intervention), while also grounding the account in a theological axiom (nityatva of Devī).

‘Jaganmūrti’ implies the cosmos is Devī’s body; thus battles and stories occur within her own manifestation. ‘Many ways’ suggests multiple upāyas (teaching devices) suited to different minds.