Next Verse

Shloka 1

Adhyaya 78Hymn to Surya and the Distribution of Solar Splendour; Genealogy of Vaivasvata and Chaya’s Line

इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे वैवस्वतमन्वन्तरे साप्तसप्ततितमोऽध्यायः ।

अष्टसप्ततितमोऽध्यायः— ७८

मार्कण्डेय उवाच ।

ततस्तं तुष्टुवुर्देवास्तथा देवर्षयो रविम् ।

वाग्भिरोड्यमशेषस्य त्रैलोक्यस्य समागताः ॥

iti śrī-mārkaṇḍeya-purāṇe vaivasvata-manvantare saptasaptatitamo 'dhyāyaḥ / aṣṭasaptatitamo 'dhyāyaḥ—78 / mārkaṇḍeya uvāca / tatas taṃ tuṣṭuvur devās tathā devarṣayo ravim / vāgbhir oḍyam aśeṣasya trailokyasya samāgatāḥ

یوں شری مارکنڈےیہ پران کے وایوسوت منونتر میں ستتّرواں ادھیائے ختم ہوا۔ اب اٹھتّرواں ادھیائے شروع ہوتا ہے۔ مارکنڈےیہ نے کہا—تب تینوں لوکوں سے جمع ہونے والے دیوتا اور دیورشی، کلامی نذرانوں (حمدیہ گیتوں) کے ساتھ، روی (سورج) کی ستائش کرنے لگے۔

इतिthus
इति:
वाक्य-समाप्ति (Discourse marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; समाप्ति/उद्धरणसूचक
श्रीमार्कण्डेयपुराणेin the Śrī Mārkaṇḍeya Purāṇa
श्रीमार्कण्डेयपुराणे:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootश्री-मर्कण्डेय-पुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (Locative/7th), एकवचन; ग्रन्थ-निर्देशः
वैवस्वतमन्वन्तरेin the Vaivasvata Manvantara
वैवस्वतमन्वन्तरे:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Context)
TypeNoun
Rootवैवस्वत-मन्वन्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
साप्तसप्ततितमःseventy-seventh
साप्तसप्ततितमः:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootसाप्त-सप्तति-तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘अध्यायः’ इत्यस्य विशेषणम् (ordinal)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अष्टसप्ततितमःseventy-eighth
अष्टसप्ततितमः:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअष्ट-सप्तति-तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘अध्यायः’ इत्यस्य विशेषणम् (ordinal)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
७८78
७८:
निर्देश (Label)
TypeIndeclinable
Root७८ (संख्या; अव्ययवत्)
Formसंख्यावाचक-अव्यय (numeral)
मार्कण्डेयःMārkaṇḍeya
मार्कण्डेयः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootमार्कण्डेय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootवच् (√वच् धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन, परस्मैपदम्
ततःthen
ततः:
क्रम (Sequencing)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; अनन्तरार्थक (then)
तम्him
तम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘रविम्’ इत्यस्य निर्देशः
तुष्टुवुःpraised
तुष्टुवुः:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootस्तु (√स्तु धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन, परस्मैपदम्
देवाःthe gods
देवाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
तथाalso
तथा:
समुच्चय (Coordinator)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/तुल्यत्व (also/likewise)
देवर्षयःthe divine seers
देवर्षयः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootदेव-ऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
रविम्the Sun
रविम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootरवि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
वाग्भिःwith words, by speeches
वाग्भिः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootवाच् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (Instrumental/3rd), बहुवचन
उद्यमeffort, exertion
उद्यम:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootउद्यम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (Accusative/2nd), एकवचन; ‘वाग्भिः’ इत्यनेन सह साधन-भावः (effort by words)
अशेषस्यof the entire
अशेषस्य:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअशेष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; ‘त्रैलोक्यस्य’ इत्यस्य विशेषणम्
त्रैलोक्यस्यof the three worlds
त्रैलोक्यस्य:
सम्बन्ध (Sambandha/Genitive)
TypeNoun
Rootत्रै-लोक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
समागताःassembled, having come together
समागताः:
कर्तृ-विशेषण (Subject-qualifier)
TypeVerb
Rootसम्-आ-गम् (√गम् धातु) + क्त (भूतकृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘देवाः/देवर्षयः’ इत्यस्य विशेषणम्
Mārkaṇḍeya (explicitly indicated); broader frame-speaker not stated in this excerpt
Sūrya (Ravi)DevasDevarṣis
Stuti (hymnic praise)Cosmic orderChapter transition/colophonSolar divinity

FAQs

When a destructive excess is rightly moderated, the community of beings responds with gratitude and praise; speech offered as stuti is a dharmic act aligning society with ṛta.

Manvantara: the colophon explicitly locates the narrative in Vaivasvata; the stuti also supports the Purāṇic function of reinforcing cosmic governance through praise and remembrance.

‘Offering of speech’ indicates mantra as subtle oblation: hymns stabilize the solar principle within the cosmos and within the practitioner’s inner world.