Next Verse

Shloka 1

Adhyaya 55Description of Jambudvipa: The Four Forests, Lakes, and Mountain Ranges Around Mount Meru; Bharata as the Karma-Bhumi

इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे भुवनकोशस्थजम्बूद्वीपवर्णनं नाम चतुःपञ्चाशोऽध्यायः ।

पञ्चपञ्चाशोऽध्यायः ।

मार्कण्डेय उवाच ।

शैलेषु मन्दाराद्येषु चतुष्वपि द्विजोत्तम ।

वानानि यानि चत्वारि सरांसि च निबोध मे ॥

iti śrī-mārkaṇḍeya-purāṇe bhuvana-kośa-stha-jambūdvīpa-varṇanaṁ nāma catuḥpañcāśo ’dhyāyaḥ | pañcapañcāśo ’dhyāyaḥ | mārkaṇḍeya uvāca | śaileṣu mandārādyeṣu catuṣv api dvijottama | vānāni yāni catvāri sarāṁsi ca nibodha me ||

یوں شری مارکنڈےیہ پران کے بھونکوش میں ‘جمبودویپ کی توصیف’ نامی چونواں باب ختم ہوا۔ اب پچپنواں باب شروع ہوتا ہے۔ مارکنڈےیہ نے کہا—اے دْوِج شریشٹھ، مندر وغیرہ چار پہاڑوں پر واقع چار جنگلات اور ان کے جھیلوں کو مجھ سے سنو۔

इतिthus
इति:
सम्बन्ध (Discourse marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; quotation/closure particle
श्रीमार्कण्डेयपुराणेin the venerable Mārkaṇḍeya Purāṇa
श्रीमार्कण्डेयपुराणे:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootश्री + मार्कण्डेयपुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; Loc. sg.; समास: श्रीमत् मार्कण्डेयपुराणम् (कर्मधारय/उपपद-समास)
भुवनकोशस्थजम्बूद्वीपवर्णनम्the description of Jambūdvīpa situated in the world-sheath (bhuvanakośa)
भुवनकोशस्थजम्बूद्वीपवर्णनम्:
सम्बन्ध (Title/Apposition)
TypeNoun
Rootभुवनकोशस्थ + जम्बूद्वीप + वर्णन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; title-noun; समास: भुवनकोशस्थस्य जम्बूद्वीपस्य वर्णनम् (षष्ठी-तत्पुरुष; multi-member)
नामnamed/called
नाम:
सम्बन्ध (Apposition marker)
TypeIndeclinable
Rootनाम (अव्यय)
Formअव्यय; naming particle (‘called’)
चतुःपञ्चाशःfifty-fourth
चतुःपञ्चाशः:
विशेषण (Viśeṣaṇa/Qualifier)
TypeAdjective
Rootचतुः + पञ्चाशत् (संख्याप्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; Ordinal sense; ‘fifty-fourth’; द्विगु-समास (संख्या-समास)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; Nom. sg.
पञ्चपञ्चाशःfifty-fifth
पञ्चपञ्चाशः:
विशेषण (Viśeṣaṇa/Qualifier)
TypeAdjective
Rootपञ्च + पञ्चाशत् (संख्याप्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; Ordinal sense; ‘fifty-fifth’; द्विगु-समास
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; Nom. sg.
मार्कण्डेयःMārkaṇḍeya
मार्कण्डेयः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootमार्कण्डेय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; Nom. sg.
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Kriyā/Verb)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट् (Perfect/लिट्), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; ‘said’
शैलेषुon/in the mountains
शैलेषु:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootशैल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), बहुवचन; Loc. pl.
मन्दाराद्येषुin those beginning with Mandāra
मन्दाराद्येषु:
विशेषण (Viśeṣaṇa/Qualifier)
TypeAdjective
Rootमन्दार + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), बहुवचन; Loc. pl.; समास: मन्दारः आदिः येषाम् (बहुवचन-समूहवाचक; ‘beginning with Mandāra’)
चतुषुin the four
चतुषु:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootचतुर् (संख्याप्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), बहुवचन; Loc. pl.
अपिalso/indeed
अपि:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; emphatic/also
द्विजोत्तमO best of the twice-born
द्विजोत्तम:
सम्बोधन (Sambodhana/Address)
TypeNoun
Rootद्विज + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th), एकवचन; Voc. sg.; समास: द्विजः उत्तमः (कर्मधारय)
वानानिforests
वानानि:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), बहुवचन; Nom./Acc. pl.
यानिwhich
यानि:
सम्बन्ध (Relative)
TypeAdjective
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; relative pronoun agreeing with वानानि
चत्वारिfour
चत्वारि:
विशेषण (Viśeṣaṇa/Qualifier)
TypeAdjective
Rootचतुर् (संख्याप्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; numeral ‘four’
सरांसिlakes
सरांसि:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootसरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; Nom./Acc. pl.
and
:
सम्बन्ध (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय; conjunction
निबोधknow/learn
निबोध:
क्रिया (Kriyā/Verb)
TypeVerb
Rootनि + √बुध् (धातु)
Formलोट् (Imperative/लोट्), परस्मैपद, मध्यमपुरुष (2nd), एकवचन; ‘understand/learn’
मेfrom me / for me
मे:
सम्प्रदान (Sampradāna/Recipient)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी (6th/4th), एकवचन; enclitic pronoun; ‘of me/to me’
Mārkaṇḍeya (to an unnamed ‘dvijottama’ in this excerpt)

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

CosmologySacred GeographyTextual Colophon/Structure

FAQs

The shift from large-scale continents to specific forests and lakes models a layered pedagogy: knowledge proceeds from macrocosm to microcosm, encouraging careful attention and ordered learning.

Sthāna: continued world-description; the colophon explicitly signals the cosmographic unit (bhuvanakośa).

Forests and lakes often function as symbols of inner cultivation (vana as disciplined retreat; saraḥ as clarity/reflective mind) within the mapped cosmos.